Rover Curiosity objevil stopy po gigantické potopě na Marsu
V kráteru Gale, kde již osmým rokem operuje rover Curiosity, možná řádila ohromná záplava s vlnami vysokými přes 24 metrů. Ukázala to analýza marsovských sedimentů
Jedním z hlavních důvodů, proč byl jako místo pro přistání robotické laboratoře Curiosity vybrán marsovský kráter Gale, byly indicie, že právě na tomto místě mohla být v minulosti tekoucí voda. Předpoklady se do značné míry naplnily a rover tam od svého přistání v létě 2012 skutečně nachází důkazy, o historii spjaté s tekoucí vodou. Podle nového výzkumu planetárních vědců ale možná nešlo o kráter vyplněný vodou, nýbrž o záznamy historické megapotopy, která se tam přehnala před 3,6 až 3, 85 miliardami let.
Jeden z předchůdců Curiosity, rover Pathfinder, vlastně objevil stopy velké potopy na Marsu v Ares Vallis už v roce 1997. Alberto Fairén z americké Cornell University a jeho tým ale tvrdí, že v kráteru Gale jsou stopy po něčem, co zjištění Pathfinderu značně převyšuje. Badatelé věří, že se jim jako prvním podařilo odhalit velkou potopu na Marsu – především díky detailním analýzám sedimentů, na základě dat roveru Curiosity v oblasti kráteru Gale.
Biblická potopa v kráteru Gale
Vědci vyčetli z uspořádání sedimentů v okolí Mount Sharp, což je centrální vrchol kráteru Gale, že je vytvarovaly vlny vysoké minimálně 24 metrů, které se přihnaly rychlostí 10 metrů za sekundu. Vědci si doposud mysleli, že tyto sedimenty vznikly před vytvořením kráteru Gale. Fairénův tým má ale důkazy, že většina z nich je mladší než Mount Sharp, což ukazuje na návrat vody do kráteru po dlouhé přestávce.
TIP: Marsovský kráter Gale byl v minulosti obřím jezerem
Uspořádání sedimentů v kráteru Gale nápadně připomíná záplavy vyvolané náhlým táním velkého množství ledu. Na Zemi jsou podobné záplavy obvykle důsledkem náhlých posunů klimatu anebo sopečné činnosti pod ledem. V případě gigantické záplavy na Marsu, v neposlední řadě kvůli jejímu předpokládanému stáří, odpovídajícímu intenzivnímu bombardování meteority, by příčinou mohl být pád velkého meteoritu. Ohromné množství tepla z takového nárazu vedlo k vypaření spousty zmrzlé vody, oxidu uhličitého a metanu a následnému skleníkovému efektu, spojenému s prudkými dešti. To vše by podle vědců vytvořilo ohromnou záplavu na Marsu.
