Římské mince nalezené u brodu nizozemské řeky Aa byly zřejmě obětinami za přechod řeky
Lidé na přelomu letopočtu obětovali mince, aby bezpečně překonali řeku a usmířili si její božstvo
Amatérští archeologové Nico a Wim van Schaijkovi objevili v roce 2017 u nizozemské řeky Aa, poblíž města Berlicum, celkem 109 římských mincí a jeden bronzový přívěšek. Tento objev byl na počátku zajímavého výzkumu. Původně totiž nebylo vůbec jasné, kde se tam vlastně mince vzaly. Vesměs šlo o mince nízké hodnoty a většinu tvořily bronzové sestercie. Později se ukázalo, že mince byly vyraženy mezi lety 27 před n. l. a 180 našeho letopočtu.
Archeology zaujalo, že mince pocházejí z různých období. Zajímavé ale bylo i to, že nebyly nalezeny na jednom konkrétním místě, například v nějaké amfoře. Spíše jako by byly poházené či pokládané na určité ploše. Podle badatelů zjevně nejde o poklad. Mince tam podle nich nejspíš postupně zanechalo velké množství lidí.
TIP: Poklad stříbrných karolínských mincí může pocházet z výkupného za Paříž
Vědci pro to mají pozoruhodné vysvětlení. Jsou přesvědčeni, že jde o mince obětované lidmi, kteří tehdy procházeli těmito místy a brodili se přes řeku Aa. V římských dobách se v těchto místech nacházel brod. Podle archeoložky Liesbeth Claes z nizozemské Universiteit Leiden něco podobného dělají lidé dodnes, když hází mince do kašen, studní a podobných míst. Tradice obětování do vody je součástí evropského folklóru a v době Římanů to nejspíš byla součást každodenního života.
