Řemeslně zdatní obyvatelé Hamoukaru se obešli bez písma i zemědělství
Objev ze severní Sýrie naznačuje, že některá nejstarší sídla mohla vzejít i z málo úrodných lokalit, a to jako ryze obchodní centra založená na řemeslných dovednostech.
Za kolébku moderní civilizace jsou obecně považována sumerská města. Právě v nich se mělo zrodit písmo a s ním i nové dějiny. Jak ale ukázaly vykopávky z íránské provincie Kermán, Sumeru zřejmě předcházela neméně rozlehlá a snad ještě vyspělejší civilizace, známá jako Arratu.
Senzace ze severu Sýrie
I kdyby se teorie o říši Arratu předcházející sumerská města nepotvrdila, dějiny nejstarších civilizací se budou muset přepsat. Důvod spočívá v dalším senzačním objevu, který si roku 1999 připsali američtí a turečtí badatelé, když prozkoumali okolí obce Hamoukar v nejsevernějším cípu Sýrie. Naleziště u samotných hranic s Irákem a Tureckem totiž ukrývalo ruiny pocházející minimálně ze stejné doby jako nejstarší sumerská sídla, tedy z 5. tisíciletí př. n. l.
Co dnes můžeme o obyvatelích Hamoukaru říct? Jisté je, že již v nejstarších dobách živila město výroba nástrojů a zbraní z obsidiánu. Jelikož se zmíněný materiál v lokalitě nevyskytuje, museli jej místní lidé dovážet. Identické předměty objevené na jihu Mezopotámie pak naznačují, že Hamoukarští své řemeslné výtvory před více než sedmi tisíci lety rovněž exportovali. Podle dochovaného městského opevnění a řady pečetidel můžeme také usuzovat, že v obci fungoval právní systém a správa. Písmo naopak tamní obyvatelé neznali.
Bez písma i zemědělství
V čem je tedy zmíněný objev tak přelomový? Region Hamoukaru utváří neúrodná půda, a lidé tam tudíž rozhodně nemohli zakládat svoji obživu na zemědělství – od počátku museli spoléhat na řemeslo a obchod. Zmíněný fakt ovšem opět staví dějiny do nového světla: Až dosud se totiž předpokládalo, že se vyspělá kultura vyvinula v Mezopotámii, a to pouze v úrodných oblastech. Ze zemědělských přebytků vznikaly zásoby, jež bylo potřeba skladovat, a tak se objevily první osady, kde se zrodila správa i dělba práce. To vše nakonec vedlo k vynálezu písma, nepostradatelného znaku každé pokročilé civilizace.
TIP: Sumerové zřejmě nebyli první, kdo vynalezl písmo a urbanismus!
Objev Hamoukaru ovšem dokazuje, že některá nejstarší sídla mohla vzejít i z málo úrodných lokalit, a to jako ryze obchodní centra založená na řemeslných dovednostech. Stejně tak se zdá, že se i vyspělé rané civilizace mohly docela dobře obejít bez znalosti písma. A konečně, kulturní vývoj Mezopotámie zřejmě nezapočal v jediném místě, odkud se šířil dál. Na území dnešní Sýrie se spíš souběžně rozvíjela odlišná kultura, minimálně stejně stará jako ta sumerská. V souvislosti s nálezy v Hamoukaru proto archeologové již v roce 2007 navrhli, aby se mezopotámská oblast nazývaná „kolébka civilizace“ rozšířila dál na sever podél Tigridu, takže by zahrnula i zmíněné naleziště.