Ráj umělců, alchymistů a podvodníků: Na dvoře Rudolfa II.

Celkově přišel chod dvora na ke konci Rudolfovy vlády na pěkných 262 tisíc zlatých ročně, počítaje jenom platy dvořanů. Část z nich byli urození šlechtici, kteří se chtěli hřát na výsluní panovníkovy pozornosti. Své podstatné místo zaujímala také skupina vědců, do nichž musíme zahrnout i mágy, alchymisty, šarlatány či dvorní astrology, kteří sestavovali pro císaře horoskopy.

Drahé koníčky

Říká se, že Rudolf za své záliby utrácel nehorázné sumy a mnozí vzdělanci a umělci se stahovali do Prahy jen proto, aby z nich kousek urvali pro sebe. Je pravda, že kromě rozsáhlých sbírek umění, byla na Hradčanech řada alchymistických laboratoří a hvězdářských pracoven. Sám císař si podle legendárního zakladatele alchymie rád nechával říkat německý Hermes Trismegistos. Přesto bychom na jeho dvoře nenalezli jediného „alchymistu“, ti se totiž skrývali pod jménem destilatori. Podle Balbína se jich u dvora vystřídalo více než dvě stě. Jak napsal, „Mnoho zlata pohltily alchymistické kuchyně císařovy!"

Ovšem nebylo to tak slavné, jak se povídá. Rudolf by zřejmě rád rozdal alchymistům polovinu celého říšského jmění (druhou by dal umělcům), ale ve skutečnosti sám jako nepříliš praktický člověk neměl říšské a dokonce dvorské peníze příliš pod kontrolou. Finanční záležitosti byly pevně v rukou úředníků, kteří si dobře hlídali, aby sami dostávali pravidelné platy, stejně jako nezbytná vojenská ochranka. Na umělce i vědce hleděli často spíš přezíravě, a tak jejich platy zadržovali někdy po dlouhé měsíce či roky, přestože je císař velkoryse přislíbil. Navíc podle propočtu několika historiků činily veškeré Rudolfovy investice do vědy a umění za celou dobu jeho vlády pouhých 1,53 % výdajů panovníkovy pokladny. Sbor 19 císařových umělců, mezi nimiž byla skutečně slavná jména, měl dohromady plat jako dva důstojníci. I proslulý Jan Kepler měl přiznáno pouhých několik stovek zlatých, o něž musel císaře opakovaně žádat.