Pustina za hranicí Kuiperova pásu? Možná ne až tak docela

Za oběžnou drahou Neptunu se rozkládá oblast označovaná jako Kuiperův pás. Jde o domov možná až stovek milionů menších i větších převážně ledových objektů jejichž nejznámějším zástupcem je trpasličí planeta Pluto. V určitém směru tvoří Kuiperův pás obdobu hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je však rozsáhlejší a zhruba 20–100krát hmotnější. Vnější hranice Kuiperova pásu se nachází zhruba 55 astronomických jednotek od Slunce.

Podle dosavadních poznatků za touto hranicí následuje prázdný prostor, ne však docela prázdný – úplně prázdný prostor ve vesmíru neexistuje. Obsahuje spoustu nabitých částic pocházejících ze Slunce: elektrony, protony, alfa částice a v malém množství i těžší ionty, čili jádra atomů jiných prvků.

Druhý Kuiperův pás?

Nová data sondy New Horizons ale naznačují, že oblast za vnější hranicí Kuiperova pásu nemusí být tak pustá, jak jsme si mysleli. Sonda se nyní nachází ve vzdálenosti 57 AU od Slunce a je tak již za vnější hranicí Kuiperova pásu. Většina přístrojů sondy je momentálně ve stavu hibernace, stále ale pracuje její prachový detektor Dust Counter Venetia Burney (VBSDC). Přítomnost prachu je pro vědce skvělým indikátorem srážek vesmírných objektů. Množství prachu mělo po překročení hranice Kuiperova pásu výrazně klesnout, podle Alana Sterna, vedoucího vědeckého týmu sondy New Horizons, se tak ale nestalo.

Data sondy New Horizons vědci spojili s dřívějším pozorováním japonského 8,2metrového dalekohledu Subaru, který se nachází na havajské observatoři Mauna Kea. Ten od roku 2021 identifikoval celkem 12 velkých objektů, nacházejících se ve vzdálenosti zhruba 60 AU od Slunce.

Podle doposud nerecenzované studie by se tak za hranicí Kuiperova pásu mohl nacházet další, doposud neznámý pás planetek. Vědci již do zkoumání této oblasti znovu zapojili teleskop Subaru a snímky vyhodnocují pomocí umělé inteligence.