Pseudosatelitní dron Airbus Zephyr dosáhl rekordní výšky 23 915 metrů
Lehký dron se solárním pohonem a s velkou výdrží Zephyr S dokázal vystoupat do téměř 24 kilometrů. Překonal tak všechny známé letecké drony
Mezi letadly a satelity na oběžných drahách je víceméně prázdný prostor, kde se doposud nepohybovaly stroje. Tento prostor v poslední době začínají zvolna zaplňovat takzvané pseudosatelity. Jde o autonomní drony, případně by to mohly v budoucnu být vzducholodě či balony, které operují po dlouhou dobu v atmosféře ve velkých výškách a mohou zastávat roli satelitů, i když technicky vzato nejsou v kosmickém prostoru.
Takovým pseudosatelitem je i dron Zephyr S společnosti Airbus. Letos v létě ho testovali na obloze nad Arizonou, kde létal celkem 36 dní. Zephyr S během těchto testů získal nový výškový rekord pro bezpilotní drony, když dosáhl výšky 23 915 metrů. Náplní testů přitom nebylo jen dosažení rekordní výšky, ale také lety s různým nákladem, přesné manévrování ve stratosféře a let nad vytyčeným bodem na zemském povrchu.
Ultralehký rekordman
Dron rovněž testoval speciální systém pro sledování povrchu Optical Advanced Earth Observation (OPAZ) a plnil požadavky americké Federální letecké správy FAA pro povolení letů v americkém vzdušném prostoru. Zephyr S je největším z dronů této řady. Při váze pouhých 75 kg má rozpětí křídel 28 metrů. Ve vzduchu se udrží až 26 dní, přičemž mu energii dodávají lithium-iontové baterie Amprius o celkové váze 24 kg. Za letu je dobíjejí vysoce efektivní solární články z galia a arsenu, umístěné na křídlech.
TIP: Britská armáda zakoupila drony Zephyr. Mohou brázdit oblohu celé měsíce
Zephyry se mohou uplatnit v celé řadě aplikací. Jeden Zephyr pokryje komunikaci jako 250 stanic sítě mobilních telefonů. Mohou hlídat hranice i monitorovat životní prostředí. Hlavním zákazníkem je britské ministerstvo obrany, které počítá se Zephyry jako se záložní sítí komunikací, kterou by bylo možné nasadit v případě ztráty satelitních komunikací.
