Prýštící bohatství: Evropští výrobci využívají dvě setiny podzemní minerální vody
Minerálka se považuje za královnu podzemních vod a na našem území se nachází hned několik jejích bohatých zdrojů. Jedná se však o místa, kam člověk nesmí bez povolení vstoupit. Jedině tak se zajistí, že zůstane přírodní poklad naprosto čistý pro stočení do lahví
Minerální vody se utvářejí v hloubce kolem 120–130 metrů pod povrchem. Zdroj pro jejich vznik představují déšť a sníh, které prostupují vrstvami podloží a přitom vstřebávají užitečné minerální látky. Díky obsahu oxidu uhličitého je pak výsledná složka nepatrně nakyslá a jemně perlivá.
„Přírodní minerální vody jsou stabilní, jejich chuť je každý rok stejná,“ přibližuje balneotechnička Jana Ježková. Vodu z chráněné oblasti Doupovských hor na Karlovarsku, kde působí, pozná se stejnou jistotou jako vinař nápoj ze své vinice. Do lokality je bez povolení vstup zakázán a krajina tomu odpovídá: Příroda zůstává po desítky let nedotčená a skýtá ten nejvhodnější úkryt pro vodní bohatství. Evropští výrobci minerálek přitom využívají jen dvě setiny té nejčistší vody v biokvalitě, tudíž se její přírodní zásoby neustále doplňují a nikdy by neměly dojít.
Rezavý hřebík
Zdejší prameny plné draslíku, hořčíku i vápníku využívali lidé již v 16. století, a dost možná ještě dřív, o tom se však nedochovaly historické záznamy. Tzv. Bukovská kyselka, jak se tehdy doupovské vodě říkalo, si současný věhlas získala, když stáčírnu ve druhé polovině 19. století koupil podnikatel Heinrich Mattoni. V té době ovšem tamní voda vypadala a chutnala jinak než dnes. Zůstávalo v ní totiž železo, jehož obsah je pro místní půdu typický.
„Když ochutnáte vodu přímo z vrtu, ucítíte to. Osobně mám pocit, jako když olizuju hřebík,“ popisuje mluvčí společnosti Mattoni 1873 Anna Brožová a dodává, že právě z uvedeného důvodu se voda před stáčením do lahví železa zbavuje. Žádné další chemické úpravy už ovšem nenásledují.
S bedlivým dohledem
Minerálky v Česku mají podle Jany Ježkové jeden z nejpřísnějších systémů kontrol v celé Evropě. Vzorky se na příslušná stanoviště posílají každý týden i měsíc a vlastními pravidly se řídí také stáčení do lahví. Přivážet vodu cisternou je nemyslitelné: Z vrtu putuje přímo do stáčírny speciálním potrubím, „aby měl spotřebitel zaručeno, že skutečně obsahuje všechny minerální látky v daném poměru,“ objasňuje Anna Brožová.
TIP: Byznys postavený na vodě: Mattonka chutnala ve Vídni stejně jako v Americe!
Konkrétně v kyselce z Doupovských hor se jedná o hodnoty do tisíce miligramů pevných látek na litr, což znamená, že při každodenním pití doplníte do organismu optimální množství minerálů. Zato po náročném večírku, v horku či při sportu sáhněte raději po přírodních minerálních vodách tzv. bohatých, které uvedených složek obsahují více než 1 500 miligramů. Naopak verze s nízkým obsahem jsou vhodné pro kojence.
