První polovina února: Dobře viditelný Jupiter i kometa Catalina

Mezi hlavní lákadla únorové oblohy by měla patřit kometa C/2013 US10 Catalina, která je dobře viditelná i malých triedrech




Únor je na zajímavé úkazy poměrně skoupý a platí to i pro většinu planet. Merkur se přesunul na ranní oblohu, kde se bude ukazovat především ve společnosti Venuše. Mars je pozorovatelný ve druhé polovině noci a nad ránem kulminuje. Jupiter se blíží do opozice se Sluncem a je tudíž na obloze téměř celou noc kromě večera. Podmínky k jeho pozorování jsou ideální a i malý dalekohled ukáže podrobnosti v jeho atmosféře. Saturn se svým široce rozevřeným prstencem bude k vidění rovněž na ranní obloze a kulminuje za svítání. Uran můžeme jako jedinou planetu vyhledat večer v souhvězdí Ryb. Neptun se blíží ke Slunci a v únoru tak bude nepozorovatelný.

Ozdobou únorové oblohy bude i nadále jasná kometa C/2013 US10 Catalina. Po celý leden byla dobře vidět i v malých triedrech a v únoru to bude podobné. V únoru se bude pohybovat nevýrazným souhvězdím Žirafy a dobře pozorovatelná bude již zvečera. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. února7 h 23 min16 h 38 min
15. února07 h 00 min17 h 02 min

V první polovině února se Slunce nachází ve znamení Vodnáře

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
poslední čtvrt1. února00 h 33 min10 h 58 min
nov8. února6 h 44 min17 h 02 min

Planety

Merkur - nepozorovatelný

Venuše - viditelná nad jihovýchodem

Mars - viditelný ráno vysoko nad jihovýchodem

Jupiter - viditelný po celou noc kromě večera

Saturn - viditelný ráno nad jihovýchodem 

Uran - pozorovatelný večer nad západem

Neptun - nepozorovatelný

Úkazy na nebi

1. února – setkání Měsíce a Marsu na ranní obloze

3. a 4. února – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze

6. února – setkání Měsíce a Venuše na ranní obloze 


Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií

    Jan Píšala, José J. Chambó


Další články v sekci