První krevní test myokarditidy pomůže pacientům s touto záludnou chorobou
Britští odborníci věří, že se jim jako prvním na světě podařilo vyvinout krevní test na myokarditidu. K dispozici by mohl být do dvou let.
Britští odborníci objevili nový biomarker, jehož přítomnost v krvi signalizuje, že dotyčný člověk trpí myokarditidou. Jejich objev by měl vést k vývoji rychlého testu, který by významně usnadnil diagnózu této nebezpečné a někdy i smrtící, obtížně rozpoznatelné nemoci.
Myokarditida je zánět srdeční svaloviny, který se nejčastěji objevuje jako komplikace infekčního onemocnění, bakteriálního i virového. Může vést k selhání srdce a v některých případech i ke smrti pacienta. Problém je v tom, že projevy myokarditidy jsou velice různorodé a zároveň nespecifické. Mohou to být bolesti na hrudi, horečky, arytmie, nevolnosti, otoky, dýchavičnost a další. Není těžké je zaměnit s infarktem myokardu a řadou dalších chorob.
Obtížná diagnostika zánětu srdce
Dnešní diagnostické nástroje, které lékaři používají při vyšetření pacientů s podobnými příznaky, jako je rentgen, magnetická rezonance nebo třeba EKG, bohužel nejsou pro zjištění myokarditidy příliš vhodné. Používají se také testy na přítomnost zánětu, ty jsou ale příliš obecné a neukáží přímo na srdce. Zlatým standardem v diagnostice myokarditidy je tak biopsie srdeční tkáně, která se ale z pochopitelných důvodů využívá jen vzácně.
Nový test se zaměřuje na přítomnost speciálních bílých krvinek v krvi vyšetřovaného pacienta. Jde o tzv. cMet T lymfocyty, které se podle všeho účastní zánětlivých procesů při myokarditidě. Britský tým potvrdil účinnost tohoto testu v experimentu, prozatím ale jen s malou skupinou 34 pacientů s myokarditidou.
TIP: Nový a jednoduchý krevní test odhalí poranění mozku za pár minut
„Jsme přesvědčeni, že tento test myokarditidy by se mohl stát jednoduchou a užitečnou součástí rutinních krevních testů při vyšetřeních,“ uvádí Federica Marelli-Berg z Univerzity královny Marie v Londýně. „Až naše výsledky potvrdíme v rozsáhlejší studii, měl by se test brzy dostat do klinické praxe.“ Pokud nedojde k problémům v následujících studiích, měl by být tento test k dispozici během jednoho či dvou let.