První děti s vylepšenou DNA: Narození superdvojčat vyvolává kontroverze

V listopadu předstoupil nervózní profesor Jiankui He (česká transkripce jména je Ťien-kchuej Che) před zcela zaplněný kongresový sál univerzity v Hongkongu. Fotoaparáty novinářů o překot cvakaly, blesky splývaly v oslepující ohňostroj. Profesor Robin Lowell-Badge, který jednání kongresu o editaci lidského genomu předsedal, musel reportéry okřiknout, protože v hluku spouští fotoaparátů nebylo profesora He skoro slyšet. A přitom všichni v sále s napětím čekali na každé slovo tohoto čínského genetika.

Profesor He v centru pozornosti 

He sugestivně popsal boj lidstva s AIDS, vylíčil úspěchy léčby antivirotickými léky a popsal podrobně fiaska ve vývoji vakcíny. Konstatoval, že cíle Světové zdravotnické organizace na potlačení AIDS se nedaří plnit, a nabídl alternativu. Vysvětlil, že virus HIV proniká do bílých krvinek člověka přes molekulu CCR5. Ovšem někteří lidé mají gen pro tento protein poškozený a virus HIV se pak nemá na povrchu jejich bílých krvinek na čem zachytit – a právě nositelé této mutace jsou silně odolní vůči nákaze virem HIV1. 

Je známo, že ve světě pracuje hned několik týmů na novém typu léčby AIDS pomocí genové terapie. Lékaři odeberou pacientům kmenové buňky kostní dřeně a cílenými zásahy do dědičné informace v nich poškodí výše zmíněný gen CCR5. Úspěšně modifikované buňky poté vrátí pacientovi do kostní dřeně a ty začnou produkovat bílé krvinky odolné vůči viru HIV. Pacientům svítá naděje, že se viru zbaví a nebudou muset užívat léky.

He přišel s jiným nápadem. Kdyby rodiče počali dítě oplozením ve zkumavce, bylo by možné ve vzniklém embryu vyřadit gen CCR5 z činnosti a narodily by se děti, které automaticky získají odolnost vůči viru HIV. Své ambiciózní plány zrealizoval Jiankui He v únoru 2018: První dvojčata s cíleně upravenou dědičnou informací se narodila v listopadu. He držel celou akci v tajnosti, a když výsledky jeho práce náhodou vyšly najevo, vypukl obrovský skandál. 

Obrněnci proti HIV

Čínští vědci se jako první pokusili měnit dědičnou informaci lidských embryí už před třemi roky. Použili neživotaschopná oplozená vajíčka a zjistili, že technika má řadu dětských chorob. Nedařilo se změnit dědičnou informaci ve všech embryích a ta, u kterých se to přece jen povedlo, si někdy v dalším vývoji nenesla změnu ve všech buňkách. Navíc docházelo u embryí k mnoha změnám na místech dědičné informace, na něž vědci necílili. Následky takových necílových zásahů do DNA mohou být pro člověka fatální. Pokud se vůbec narodí, může přijít na svět s širokou škálou postižení.

Když se pak ve Spojených státech koncem roku 2015 konal 1. Summit o editaci lidského genomu, vědci se dohodli, že tento kontroverzní výzkum bude pokračovat, protože slibuje převratné možnosti pro boj s dědičnými chorobami. Zároveň ale jednohlasně schválili, že se nikdo nepokusí přivést na svět děti s upraveným genomem. Je to zatím příliš nebezpečné, protože zásahy do genomu embryí nemají genetici plně pod kontrolou.  

Proto zapůsobila zpráva o narození čínských dvojčat s upraveným genomem jako blesk z čistého nebe. Svět byl v šoku. Poprvé byla cíleně upravena dědičná informace člověka tak, že ji budou dědit další pokolení. Také byla poprvé provedena změna, která nenapravuje vrozený dědičný defekt, ale dodává člověku vlastnost, kterou po rodičích nezdědil a kterou můžeme považovat za pozitivní dědičný rys. Svým způsobem jde tedy o něco, čemu se v odborné literatuře říká genetic enhancement, tedy genetické vylepšení. A to vědci na rozdíl od genové terapie, která uzdravuje, zhusta odmítají.  

Kontroverzní okolnosti 

Jiankui He představil pokus oficiálně až na 2. Summitu o editaci lidského genomu, který se konal od 27. do 29. listopadu v Hongkongu. Z toho, co na tomto vrcholném světovém setkání předních expertů prezentoval, není jisté, zda použité metody nevyvolaly u narozených dětí vedle cíleného zásahu i vážné nežádoucí defekty.

He a jeho spolupracovníci přenesli nastávající matce i embryo, o němž věděli, že se u něj zásah do dědičné informace nezdařil. Narozené děvče zřejmě nebude odolné vůči viru HIV, ale čelí všem nežádoucím vedlejším účinkům procedury. Pokud by chtěl někdo rizika omlouvat potenciálními přínosy v podobě odolnosti proti HIV, pak v případě tohoto děvčete to neobstojí. Přínos je zřejmě nulový a rizika ne nepodstatná.  

Dobrovolníci, kteří se do klinického testu pana profesora He přihlásili, získali benefity (například zdravotní pojištění) v celkové hodnotě okolo 40 000 dolarů, což odpovídá v Číně čtyřem dobrým ročním platům. Je tedy možné, že hlavním motivem pro účast nebyl čistý altruistický zájem napomoci vědeckému pokroku, ale lákadlo profitu. I to je z etického hlediska kontroverzní moment. Kritici vznášejí proti postupu čínských vědců i další námitky. 

Špatně našlápnutý start? 

Profesor Jiankui He způsobil, že lidstvo vstoupilo do nové etapy své existence na naší planetě mimořádně nešťastným způsobem. Podle mínění mnoha odborníků by se mělo při zásahu do dědičné informace lidských embryí začít léčbou dědičných defektů. Pak by snad bylo možné přistoupit i k preventivní záměně rizikových forem genů za méně rizikové.

V embryu by bylo například možné vyměnit poškozené kopie genů BRCA1 a BRCA2 za jejich plně funkční varianty. Poškození genů BRCA1 a BRCA2 významně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou prsu a rakovinou vaječníků. Výměna genů by toto riziko značně snížila a ani dcery či vnučky žen, narozených z těchto embryí, by nečelily zvýšenému riziku nádorových onemocnění vyvolaných poškozením uvedených genů. 

To vše by ale mohlo proběhnout až ve chvíli, kdy by vědci mohli garantovat bezpečnost celé procedury pro lidi, kteří přijdou na svět s upraveným genomem. Vše by mohlo odstartovat až v okamžiku, kdy by přínosy zákroku výrazně převážily nad riziky. Ani pak by ale asi nepanoval na zásahy do dědičné informace embryí jednotný názor. Lidé, kterým někdo blízký onemocněl, nebo dokonce zemřel na rakovinu prsu, by byli k takové genetické úpravě embrya asi vstřícnější než ti, kteří tuto tragickou zkušenost neprodělali. 

Co nás čeká

Budoucnost lidstva začíná právě teď, a jak nás všechny přesvědčil Jiankui He, vize autorů sci-fi se mohou realizovat zatraceně rychle. Společnost by se měla v otázkách úprav dědičné informace lidských embryí dopracovat ke konsensu založenému na důkladném pochopení podstaty a zohledňujícímu průvodní rizika i možné následky. Lidé by se měli dohodnout. Nebude to jednoduché, protože do názorů na to, co je ještě přijatelné, a co už ne, se bude promítat i kultura, náboženství a mnoho dalších vlivů. Neměly by ale převládnout emoce – ty ovšem v reakci na počin čínských vědců zatím zcela jasně dominují. 

TIP: Jak bude vypadat lidská tvář za 100 tisíc let? Všichni budeme stejně divní

Pamětníci si v souvislosti s popraskem kolem čínských dvojčat nemohou nevzpomenout na zděšení, jaké zavládlo před 40 lety po narození prvního dítěte vzniklého umělým oplodněním ve zkumavce. Nebo na vlnu paniky, jaká zachvátila svět o bezmála dvacet let později po narození klonované ovce Dolly. Také tehdy jsme se děsili katastrofických scénářů a dnes je jasné, že prakticky nic z toho, čeho jsme se tak báli, se nenaplnilo. Pokud z Nany a Lulu vyrostou zdravá děvčata, budeme na událost, která nás dnes šokuje, nahlížet s podstatně chladnějšími hlavami a začneme reálně uvažovat, jak tento postup využít ve prospěch lidstva.