Průzkumník u žhavé sestry Země: Před 29 lety zahájila svou misi sonda Magellan

Už o hodinu později se dostala ke slovu dvoustupňová pohonná jednotka na pevné palivo, k níž byla družice připojena a s jejíž pomocí následně přešla na přeletovou dráhu k sesterské planetě Země. Po třech korekcích trajektorie a 15 měsících letu vstoupil Magellan v srpnu 1990 na téměř polární, výstřední orbitu okolo Venuše s parametry 297 × 8 463 km. Hlavním úkolem bylo zmapovat radarem alespoň 70 % povrchu s rozlišením 120–300 m. Venuši totiž neustále halí hustá oblačnost, která podobný úkol znemožňuje pozemním teleskopům. 

Sonda se záplatou

Šest dní po dosažení oběžné dráhy postihla Magellan na dlouhých 15 hodin ztráta spojení se Zemí, ale poté se naštěstí podařilo kontakt obnovit. Když se o několik dní později situace opakovala a komunikační výpadek trval ještě o dvě hodiny déle, nahráli odborníci do sondy softwarovou záplatu, jež později za podobných okolností spustila okamžitý restart palubního počítače.

TIP: Měla Venuše kdysi globální oceán? Nové důkazy tomu nasvědčují 

Hlavní vědecká část mise započala 15. září 1990, kdy k Zemi zamířila první radarová data. Do května 1991 jich sonda odeslala úctyhodných 1 200 gigabytů, a zaměstnala tak odborné týmy na dlouhé roky dopředu. Mise se dočkala prodloužení a Magel­lan zvládl zmapovat 98 % povrchu planety. Současně měřil její magnetické pole a pro budoucí expedice testoval možnosti tzv. aerobrakingu, tedy snižování rychlosti a úpravy oběžné dráhy třením o plynný obal tělesa v nejnižších bodech trajektorie. 

V říjnu 1994 automat řízeně zanikl v atmosféře Venuše a o tamním prostředí posílal data až do úplného konce. Mimochodem, poprvé v historii tak byla řízeně a plánovaně zlikvidována aktivní meziplanetární sonda. Projekt stál celkem 680 milionů dolarů a zásadním způsobem rozšířil naše znalosti o nejteplejší planetě Sluneční soustavy.