Průměrný Američan ročně zkonzumuje přes 74 tisíc mikroplastů. Češi jsou na tom podobně
Každoročně do nás pronikají desítky tisíc drobných kousků plastů. Najdeme je v jídle i v pitné vodě
Jak je na tom průměrný Američan s jídlem? Každým rokem zkonzumuje 1 314 000 kalorií, 69 kilogramů cukru, a také nejméně 74 tisíc částic mikroplastů. Vyplývá to z výzkumu kanadských vědců, kteří zpracovali 26 předchozích vědeckých studií na téma mikroplasty v různých typech potravin, nápojů i ovzduší.
Mikroplasty jsou velmi malé částice plastu, které vznikají rozpadem větších produktů z plastů, i z dalších zdrojů. V dnešní době jsou již mikroplasty všudypřítomné. Našli jsme je na odlehlých ledových pláních vnitrozemské Antarktidy i v těch nejhlubších příkopech oceánů.
TIP: Život v polévce z plastů: Děsivá fakta o světových oceánech
Vědci zjistili, že množství mikroplastů, které se do člověka dostane, záleží na řadě různých faktorů. Roli hraje například věk, pohlaví, a také preference pro různá jídla a nápoje.
Američané ale musejí každým rokem počítat s tím, že do nich pronikne nejméně 74 tisíc, někdy i 121 tisíc kousků mikroplastů. Pokud někdo pije veškerou vodu z plastových lahví, a takových lidí není zrovna málo, tak se tento počet ještě zvýší o dalších 90 tisíc částic mikroplastů. Něco přes polovinu těchto kousků přitom pochází z potravy, zbytek lidé v USA vdechnou.
Mikroplasty jsou i ve vodě v Česku
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR provedl na přelomu let 2017/2018 pokusné šetření na třech úpravnách pitné vody v ČR a analyzoval ve třech různých dnech surovou i upravenou vodu pomocí zdokonalené metodiky, která byla schopna analyzovat částice plastů v pitné vodě již od velikosti 0,2 µm a rozlišit je jak tvarově, tak materiálově.
Autoři nacházeli v upravené pitné vodě koncentrace mikroplastů ve stovkách částic v 1 litru vody, v surové vodě před úpravou (jednalo se ve všech případech o povrchové vody) pak koncentrace v řádu tisíců částic na litr. Částice plastů tvořily až 20 % všech nalezených částic a dominovala u nich frakce 1 až 5, popř. 5 až 10 µm. Materiálově dominují polyethylentereftalát (PET) a polypropylen (PP), popř. polyethylen (PE), ale poměry se místo od místa liší.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) a jeho Národní referenční centrum (NRC) pro pitnou vodu nicméně nepovažuje zjištění vědců z AV za významný zdravotní problém. Podle SZÚ a NRC totiž neexistují žádné vážné indicie, že by taková expozice představovala pro člověka zdravotní riziko.
