Profesor fyziky chce po smrti poslat svou DNA na Měsíc
Půl století jsme Měsíc ignorovali. Teď se na něj konečně vracíme. A mohl by se z něj stát třeba luxusní hřbitov…
Texaská společnost Celestis již téměř 20 let plní poslední přání svých zákazníků, týkající se posledního spočinutí ve vesmíru. Jejich první mise se datuje do roku 1997, kdy na oběžnou dráhu Země dopravili popel tvůrce Star Treku Gene Roddenberryho a fyzika Gerarda O'Neilla, autora designu vesmírného habitatu, jemuž se říká O'Neillův válec. Od té doby dopravila společnost Celestis do vesmíru ostatky již 17 lidí.
Zájem o vesmírné pohřby tím ale zdaleka neskončil, což dokládají i příběhy dalších zákazníků Celestis, kteří si zvolili jako místo svého posledního odpočinku nekonečný vesmírný prostor. Jedním z mnoha je i dnes 86letý a poněkud výstřední profesor fyziky Ken Ohm.
DNA na Měsíci
Profesor Ohm si přeje, aby jeho popel Celestis během své příští mise dopravila na jižní pól Měsíce. To ale není všechno. Trvá na tom, aby tam letěl nejen popel, ale rovněž čitelný vzorek jeho DNA. Má pro to velmi speciální důvod. Představuje si, že po uplynutí desítek nebo třeba stovek tisíc let jeho DNA objeví zruční mimozemšťané, kteří nebudou mít na práci nic lepšího, než si profesora oživit.
Proč by to dělali? Ohm počítá s tím, že by si z něj mohli udělat exemplář ve své mimozemské zoo, který bude představovat lidský druh, možná už v té době vyhynulý. Anebo si ho z nějakého důvodu naklonují a tisíce identických Ohmů zaplaví vesmír.
I kdyby se nic z toho neuskutečnilo, myšlenka, že by se za několik generací mohl některý z jeho potomků podívat na Měsíc a říct si: „Starý Ken tam má svou DNA,“ je pro něj dostatečnou motivací.
Ohmův popel a DNA by měly být součástí mise Tranquility memorial spaceflight. Její kapacita již byla naplněna, doposud ale není stanovené konkrétní datum, kdy by měla vyrazit k Měsíci. O přepravu se postará společnost Astrobotic, tvůrci lunárního landeru Peregrine. Ten by měl letět v dohledné době na Měsíc v rámci prvního letu nové nosné rakety Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance.
Vesmírná hrobka
A na kolik podobná kratochvíle pana profesora vyjde? Překvapivě nejde o nikterak závratnou částku. Poslání ostatků a popela pozemšťanů do vesmíru si v Celestis cení na přijatelných 2 495 amerických dolarů (v přepočtu zhruba 50 tisíc korun).
TIP: Pro kolonizaci Marsu se musíme připravit na všechno. I na vesmírné pohřby
Pro dopravu na povrch Měsíce nebo cestu do hlubokého vesmíru je ale třeba sáhnout do kapsy poněkud hlouběji. Poslední cesta profesora Olma vyjde na zhruba 13 000 dolarů (280 tisíc korun). Ani to ale není ve srovnání s průměrnou cenou za pohřeb v New Yorku (okolo 10 000 dolarů) nijak závratná suma.
