Termostat organismu: Proč se při horečce objevuje zároveň i zimnice?
Horečka způsobená infekcí nebo třeba přehřátím organismu je pro tělo přínosná. Často ji doprovází pocit zimnice. Jak zimnice vzniká a co tělu signalizuje?
Přestože horečka představuje značně nepříjemný stav doprovázející nemoc, sama o sobě je přínosná: Umožňuje totiž rychle a účinně zničit původce infekce, z nichž většina nepřežije 37 °C. Za regulaci tělesné teploty zodpovídá hypotalamus a za běžných okolností udržuje standardní hodnotu okolo 36,6 °C. Pokud však dostane od imunitního systému signál o infekci, „nastaví“ nový normál až o 3 °C výš, a než se k němu podaří dospět, cítíme se vlastně podchlazení. Svaly se začnou intenzivně chvět ve snaze produkovat teplo, a dosáhnout tak kýžené teploty, čímž vzniká typická zimnice.
Jak se ale přenastavuje samotný termostat? V případě infekce nebo zánětu se aktivují buňky imunitního systému, které začnou produkovat látky zvané pyrogeny. Ty se krví dostanou do hypothalamu, kde spustí produkci dalších látek – prostaglandinů, jež přenastaví termostat na vyšší teplotu. Léky snižující horečku fungují tak, že blokují produkci prostaglandinů, a tím ruší nastavení termostatu na vyšší teplotu.
Srážet, či nesrážet?
Je důležité si uvědomit, že horečka není nemoc – nedá se tedy vyléčit. Horečka je příznak nějakého jiného problému v těle, a vždy je potřeba se zabývat tím, proč vznikla. Příliš brzkým sražením teploty se můžete jednak ochudit o důležitý diagnostický znak onemocnění, jednak můžete tělu ztížit práci. Dříve byl skutečně průběh horečky důležitou součástí diagnózy – při různých onemocněních byl totiž průběh teploty odlišný.
Nejčastější příčinou horečky je infekce. V tomto případě zvýšená teplota snižuje (odborně inhibuje) aktivitu mikrobů, omezuje replikaci buněk napadených virem, a tím tělu pomáhá v boji proti infekci. Další příčinou horečky či zvýšené teploty může být zánět, méně často nádor, krvácení do mozku, otrava nebo porucha přímo na termostatu. Pokud je horečka způsobena infekcí, je smysluplné ji prostě nechat být.
TIP: Šeptanda vás nevyléčí: Sedm nejčastějších mýtů a pověr o chřipce
Druhý pohled na horečku ovšem říká, že vysoká teplota představuje pro organismus zátěž. Zvyšuje tepovou frekvenci, zrychluje metabolismus a je energeticky náročná. Velmi vysoká teplota (přes 41 °C) může poškozovat mozek. Není tedy špatný nápad občas tělu ulevit a teplotu snížit. Zejména tehdy, když je horečka vysoká přes 39 °C, trvá dlouho a neklesá, dotyčný ji špatně snáší nebo když se léčí na srdce či vysoký tlak.
Věděli jste, že…?
- U malých dětí stoupá teplota mnohem snáz a rychleji než u dospělých.
- Teplotu do 38 °C považujeme za zvýšenou, jako horečku ji označujeme až od 38 °C výše.
- Rychlý nárůst teploty může u malých dětí vyvolat tzv. febrilní křeče.
- Při horečce tělo ztrácí hodně tekutin – je tedy třeba pít více než jindy.
- Vysoká teplota může být způsobena i „pouze“ přehřátím – kdy se tělo v horkém prostředí nestíhá efektivně chladit.
