Proč se liší severní a jižní polární záře?
Mechanismus vzniku polárních září je stejný, ať už zdobí oblohu severní, či jižní polokoule. Přesto se obě svým tvarem liší
Polární záře neboli aurory patří k nejviditelnějším projevům vlivu slunečního plazmatu na Zemi. Vznikají vysoko v atmosféře naší planety, kde se nabité částice pocházející ze slunečního větru srážejí s atomy a molekulami zemského ovzduší a excitují je – tedy uvádějí do vyššího energetického stavu. Deexcitace neboli návrat do základního stavu se pojí s emisí fotonu elektromagnetického záření, jehož vlnová délka je typická pro vyzařující atom či molekulu. Proto jsou aurory sice vícebarevné, ale neobsahují všechny komponenty spektra, takže nejsou bílé.
Nejčastěji se objevují v okolí polárních točen, přičemž donedávna se vědci domnívali, že se na severu a na jihu odehrávají vždy prakticky identicky, tzn. že je severní záře zrcadlem jižní a naopak. K danému názoru je vedly dobré důvody, neboť zemská magnetosféra je symetrická, ale také o tom svědčila některá pozorování. Množily se však případy, kdy měly polární záře probíhající u obou pólů k zrcadlení velmi daleko, což bylo třeba vysvětlit.
TIP: Poezie nad hlavou: Sedm nejkrásnějších polárních září
Nedávná studie ukázala, že za nesouměrnosti nejspíš odpovídá sklon zemského magnetického ohonu, vyvolaný slunečním větrem. Za určitých okolností jej totiž může sluneční vítr vychýlit nahoru či dolů, čímž se naruší symetrie celé magnetosféry. Polární záře tak mohou nejen na severu vypadat jinak než na jihu, ale také se mohou vyskytovat v odlišných geomagnetických šířkách.
