Pulzace hvězd mají mnoho fyzikálních mechanismů. Nejznámější je tzv. záklopkový mechanismus, poháněný fyzikální změnou určité chemické látky. Může jít o ionizaci a následnou rekombinaci chemického prvku či disociaci a opětovné sloučení určité molekuly.
Dva stavy téže sloučeniny se liší opacitou, tedy neprůhledností vůči elektromagnetickému záření. Její změny pak vedou k nárůstu vnitřní teploty spojenému s expanzí hvězdy, následuje snížení opacity, uvolnění nahromaděné energie, ochlazení nitra a kontrakce. Uvedené procesy obvykle probíhají cyklicky a velmi pravidelně, v některých situacích však mohou být po sobě následující cykly nějak rozdílné. Nejčastěji k tomu dochází, trvá-li základní cyklus mnoho desítek dní a více.
TIP: Unikátní objev: Nově nalezená hvězda pulzuje pouze na své jedné straně
Ve změnách může hrát roli například přítomnost průvodce či okolohvězdné látky, případně nestabilita hvězdného větru. Dané faktory dokážou ovlivnit podmínky probíhajícího pulzačního cyklu a vyvolat nepravidelné nebo polopravidelné pulzace.
