Proč komety mohou mít zelenou hlavu, ale nikdy nemají zelený ohon?
Vědci vyřešili téměř stoletou záhadu a přišli na to, jak je to se zelenou barvou komet
Komety jsou jako sněhové koule, které zbyly po vzniku Sluneční soustavy. Čas od času se některá z nich přiblíží ke Slunci a my můžeme pozorovat více či méně úchvatné nebeské představení. S kometami se ale stále pojí řada záhad. Jedna z nich souvisí s jejich zbavením.
Když se komety blíží ke Slunci, mnoho z nich změní barvu na zářivě zelenou. Zvláštní ale je, že toto zelené zbarvení nepřechází na ohony komet, které nikdy zelené nejsou. Pro astronomy, chemiky i další odborníky to bylo záhadou téměř století.
Případ s diuhlíkem
Timothy Schmidt z australské University of New South Wales a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že záhadu zelené barvy komet konečně rozluštili. Jako první experimentálně ověřili teorii fyzikálního chemika a pozdějšího držitele Nobelovy ceny Gerharda Herzberga, podle které fenomén zelené barvy komet souvisí s tím, jak sluneční záření rozbíjí dvouatomární uhlík (C₂). Tento diuhlík vzniká, když sluneční záření působí na organickou hmotu na povrchu komety.
Uhlík C₂ dává hlavě komety zelenou barvu, je vysoce reaktivní a zároveň velmi nestabilní. Proto je velmi obtížné s ním experimentovat. Schmidt a spol. to zvládli a jako první uskutečnili zmíněné kosmické reakce na Zemi. Potřebovali k tomu vakuovou komoru a soustavu výkonných UV laserů.
TIP: Kometa Čurjumov-Gerasimenko letí vesmírem a mění barvu jako chameleon
Jejich výsledky potvrzují, že UV záření Slunce likviduje vznikající molekuly diuhlíku dřív, než se stačí dostat z hlavy komety do ohonu či ohonů komety. Proto nejsou ohony komet zelené. Vědci neskrývají potěšení z úspěchu. Podle Timothyho Schmidta „je extrémně uspokojující vyřešit záhadu, která má svůj původ ve třicátých letech minulého století.“
