Přísně tajné svatyně (4): Velký a ohrožený Grand Canyon
Nejposvátnější místa na světě obvykle zároveň představují vyhledávané cíle věřících i turistů. Jednomu z takových míst reálně hrozí, že se stane zábavním parkem
Největší kaňon světa a jeden z přírodních symbolů Ameriky je 446 km dlouhý, až 29 km široký a v některých místech se propadá do hloubky téměř 1,9 km. Do skal jej tunami štěrku, písku a jílu vyhloubila řeka Colorado a jeho stáří se odhaduje na šest milionů let (podle některých badatelů až 70 milionů); geologická vrstva na dně je přitom stará dvě miliardy roků. Tamními nádhernými scenériemi i působivou atmosférou se každoročně přijíždějí kochat davy turistů.
Kamenná kronika
Grand Canyon představoval po tisíciletí posvátné místo pro mnohé indiánské kmeny. V jeho bezprostředním okolí se nachází starobylé pohřebiště i jeskyně bohatě zdobené rytinami – ty napovídají, že oblast odpradávna sloužila jako místo setkávání a obřadů. Kaňon má posvátný charakter také pro řadu dnešních kmenů, zejména pro indiány Navaho, Hualapai, Hopi nebo Havasupai. U posledních z nich se dokonce traduje legenda, že v Grand Canyonu žili vůbec první lidé.
S náporem až pěti milionů turistů ročně si jeden z přírodních divů světa zatím umí poradit. Jenže v poslední době indiánská „kronika v kameni“ stále častěji čelí mocnému nepříteli – penězům. Z hlediska byznysu totiž lokalita představuje zlatý důl, a to nejen pro „bílého muže“. Například indiáni z kmene Hualapai, do jejichž vlastnictví kaňon částečně spadá, vydělávají značné částky na nedávno postavené prosklené vyhlídce Skywalk, tyčící se ve výšce 1 220 m: Vstupenka vyjde v přepočtu na 1 800 korun.
Nebezpečí jménem Escalade
Arizonský developer Lamar Whitmer chtěl dokonce na hranicích rezervace Navahů vybudovat velkolepý resort Grand Canyon Escalade. Projekt za miliardu dolarů měl zahrnovat restaurace, hotely, obchody i tramvajovou dráhu, která by na dno kaňonu dopravila až 10 tisíc návštěvníků denně. Komplex údajně myslel také na Navahy, kteří dlouhodobě strádají kvůli špatné infrastruktuře. Jenže indiáni se vůči plánu ostře ohradili, stejně jako další kmeny, jichž by se vznik areálu bezprostředně dotkl. Oblast plánované výstavby totiž představuje starobylé pohřebiště. „Proč by se lidé chtěli projíždět v tramvaji nebo dělat byznys právě na hřbitově?“ dodal k tomu Merva Yoyetewa, člen kmenové rady lidu Hopi.
TIP: Národní park Canyonlands: Ještě lepší než Grand Canyon
Po sedmiletém boji si nakonec odpůrci projektu mohou oddechnout. Letos v říjnu totiž navažská kmenová rada definitivně rozhodla, že se v kaňonu stavět nebude. Zůstává otázkou, zda je v ochraně dědictví předků vyhráno. Grand Canyon a stejnojmenný národní park totiž ohrožuje celá řada dalších nebezpečí: Těžaře například lákají tamní zásoby uranu. V oblasti se přitom nacházejí stovky zátok a řek, jež napájejí široké okolí, a těžba zmíněného kovu by vodu i půdu téměř jistě kontaminovala.
