Příliš drahý Měsíc: Proč Američané uskutečnili „jen“ šest přistání na Měsíci?
Ačkoliv se říká, že americký lunární program skončil třeba kvůli nepříznivé ekonomické situaci dané válkou ve Vietnamu nebo ropnou krizí na počátku 70. let, skutečnost je jiná. Pouze připomínáme, že program byl původně koncipován jako velkolepější: Měl vést k dlouhodobým pobytům na Měsíci, k vybudování stanice na jeho oběžné dráze a v budoucnu i k pilotované výpravě na Mars.
TIP: Kolik stojí velké mise? New Horizons stojí jako jeden den armády v Iráku
Jenže se zároveň jednalo o extrémně nákladný projekt, a dokonce i bohaté Spojené státy si podobné technologické a ekonomické vzepětí mohly dovolit jen krátkodobě. Vždyť v roce 1966 šlo na program Apollo skoro 5 % amerického HDP! A právě v uvedeném roce padlo rozhodnutí v něm nepokračovat, načež jeho rozpočet už jen klesal. Je to logické, neboť prakticky veškerý vývoj se podařilo dokončit a hardware vyrobit do poloviny roku 1968 – tedy rok před přistáním první výpravy na Měsíci. Po završení vývoje a výroby zbývalo mise „jen“ odlétat, což už nevyžadovalo takové finanční zdroje.
Rozhodnutí nepokračovat ve výrobě raket Saturn V bylo přijato v srpnu 1968, tj. v době, kdy Apollo teprve čekalo na svůj první pilotovaný start. Za „krátkým programem Apollo“ je tudíž skutečně nutné hledat peníze, rozhodnutí však padlo mnohem dřív než v 70. letech.
