Přichází astrovirologie: Pátrání po mimozemském životě má cílit na i viry
Na Zemi existuje 10× až 100× více virů než jakýchkoli jiných jednobuněčných organismů. Jsou tak pravděpodobně nejrozšířenějším organismem na naší planetě. Přesto dodnes neexistuje jediný výzkum zahrnující pátrání po virech ve vesmíru. Podle Kena Stedmana, profesora biologie z Portlandské státní university, je načase, aby astrobiologii rozšířila i astrovirologie.
Astrovirologie, jako věda nového věku
Od objevení prvních virů uplynulo již více než 120 let. Podle profesora Stedmana je tak nejvyšší čas, aby se výzkum v novém virologickém století přestal omezovat pouze na naši planetu. Stejně jako na Zemi může i mimozemský život souviset s viry. „Bez virů, by život na Zemi vypadal úplně jinak, než jak ho známe. A možná by vůbec neexistoval,“ říká Stedman.
Astrovirologie podle něj předkládá řadu dosud nezodpovězených otázek. Mohou se například mimozemské viry šířit vesmírným prostorem? A jak vypadá jejich biologický podpis?
TIP: Mikrobi na přilétajícím meteoritu přežijí i drtivý náraz do planety
Pro další vývoj astrovirologie Stedman žádá NASA a další kosmické agentury, aby hledaly viry v tekutých vzorcích odebraných z planet a měsíců v naší sluneční soustavě, jako je Evropa a Enceladus.
Objev částic ještě menších, než jsou bakterie
Jak už to bývá, k objevu prvního viru a založení oboru virologie přispělo několik vědců. Až do konce devatenáctého století byly infekce přisuzovány vesměs bakteriím a o existenci něčeho menšího se nevědělo. Skutečný průlom nastal až v roce 1892, kdy ruský botanik Dmitrij Ivanovskij provedl slavný pokus s extrakty z tabáku napadeného tzv. tabákovou mozaikou. Když tento extrakt přecedil přes síto, jímž žádné bakterie neprojdou, filtrát byl stále infekční. Sám Ivanovskij příčinu tohoto jevu neodhalil a stále hledal původce tabákové mozaiky mezi bakteriemi.
O šest let později pokus zopakoval Martinus Willem Beijerinck. Ten popsal infekční částice jako tzv. contagium vivum fluidum (z lat.,„nakažlivá živoucí tekutina“). Brzy byla objevena celá řada virů zodpovědných za různá onemocnění.
Slovo „virus“ pocházející z latiny a znamená „jed“. V té době byl tedy virus chápán ještě jako substance, nikoliv jako organizmus. Prvním objeveným virem napadajícím živočichy byl virus slintavky a kulhavky (1898), prvním objeveným lidským virem byl v roce 1900 virus žluté zimnice.
