Při resuscitaci je lepší volat sanitku než se ptát umělé inteligence
Stále víc uživatelů internetu spoléhá na umělou inteligenci, její odpovědi však nemusejí být vždy správné. Obecně se nedoporučuje nechat si od ní radit v záležitostech zdravotní péče, zejména v krizových situacích
Umělá inteligence neboli AI přinesla v řadě oborů naprostou revoluci. Podle jedné z analýz se na ni kvůli nedostatku lidských zdrojů spoléhá až čtvrtina firem a předpokládá se, že do roku 2030 obor pravidelně poroste o 37 %.
Široká veřejnost si zvlášť oblíbila virtuální asistenty, jako je Alexa od společnosti Google či Siri od Applu. Dle statistik jen ve Spojených státech používají umělou inteligenci v každodenním životě už bezmála dvě třetiny dospělých. Pokud by se tedy některý z nich ocitl v situaci vyžadující první pomoc, mohl by se nejprve obrátit právě na AI. Podle studie publikované koncem srpna v časopise Americké lékařské asociace JAMA se však podobný nápad nemusí vyplatit.
Nový prostor
Výzkumný tým položil čtyřem nejpoužívanějším hlasovým asistentům osm instruktážních otázek, týkajících se oživování člověka v bezvědomí. Pouze 34 % z nich poskytlo slovní či textové pokyny, 12 % nabídlo slovní odpovědi, přičemž necelá třetina reakcí navrhovala zavolat záchrannou službu. Zároveň se jednotlivé odpovědi značně lišily: 71 % instruktážních návodů popisovalo polohu rukou, 47 % hloubku stlačení hrudníku při resuscitaci a pouze 35 % informovalo o doporučené rychlosti stlačování.
Hlavní autor studie Adam Landman varoval, že v odpovědích umělé inteligence nacházel nesrovnalosti a postrádal relevanci. Zároveň však do budoucna nevylučuje zlepšení situace – podle něj se otevírá nový prostor ke spolupráci lékařů a technologických firem.
Badatelé navrhují, aby výrobci zabudovali pokyny pro resuscitaci do základního nastavení hlasových asistentů, určili společné fráze pro jejich aktivaci nebo zavedli funkci přednostního volání záchranné služby při podezření na srdeční zástavu.
