Předloňská erupce sopky Hunga Tonga by mohla ovlivnit počasí na několik let
Erupce podmořského vulkánu Hunga Tonga by podle vědců mohla ovlivnit počasí v několika příštích letech. V severních oblastech Austrálie a ve Skandinávii vědci předpovídají chladnější a vlhčí zimy, v Severní Americe má být naopak tepleji.
Série erupcí tichomořského vulkánu Hunga Tonga z počátku roku 2022 uvolnila energii odpovídající cca 20 megatunám TNT a vytvořila nejvyšší erupční sloupec ve známé historii. Při erupci se dostalo do stratosféry asi 100-150 milionů tun vody, což odpovídá zhruba 60 000 olympijských plaveckých bazénů.
Vodní pára, kromě toho, že je velmi efektivním skleníkovým plynem, se ve stratosféře se rozkládá na ionty, které následně reagují s ozonem podobným způsobem jako freony. A ty jak známo, mají velmi neblahý vliv na ozónovou vrstvu, chránící planetu před ultrafialovým zářením.
Jak velký dopad na stav ozónové vrstvy a pozemské počasí může mít obrovské množství vodní páry uvolněné erupcí vulkánu Hunga Tonga, není snadné odhadnout. Pro podobné případy totiž chybí precedenty. Jediný způsob, jak změřit množství vodní páru ve stratosféře, nabízejí satelity. Ty ale měření provádějí jen posledních 45 let a za tuto dobu k žádné srovnatelné erupci nedošlo.
Reverzní předpověď
Vědci proto vsadili na reverzní klimatické modely. V počítačích simulovali stav s množstvím vodní páry odpovídající předloňské erupci a kontrolní stav bez této erupce. Výsledky poté porovnali se skutečnými měřeními z posledních dvou let.
Ukázalo se, že zvětšení ozónové díry z loňského srpna až prosince bylo alespoň z části způsobené erupcí vulkánu Hunga Tonga. Pro Austrálii to znamenalo vyšší šanci na léto s větším počtem srážek, což byl mimochodem přesný opak očekávaného důsledku nastupujícího vlivu El Niňo. Stejně jako v případě ozónové díry, dokázaly klimatické simulace tento rozpor předpovědět s téměř dvouletým předstihem.
Počasí by podle klimatických modelů do značné míry mohla erupce ovlivňovat i řadu příštích let. Pro severní polovinu Austrálie a Skandinávii model předpovídá chladnější a vlhčí zimy až do roku 2029. V Severní Americe by naopak v příštích několika letech mohly být teploty během zimy vyšší než bývá obvyklé.
Naopak dopad erupce na globální teplotu byl podle vědců jen malý – přibližně 0,015 °C, což ostatně dokládá i další vědecká studie, hodnotící dopady erupce na celkové klima.
Přestože modely dokázaly zpětným pohledem poměrně přesně předpovědět změny počasí v uplynulých dvou letech, výhledy do budoucna je třeba brát s jistou mírou zdrženlivosti. Jak sami vědci připouštějí, jde „jen“ o klimatické modely, které nejsou a ani nemohou být dokonale přesné a nezohledňují vliv důležitých externalit, jaké představují například cykly El Niño a La Niña.
