Předběhla hudba řeč? Pozoruhodný výzkum biologů naznačuje, že ano
Biolog Andrea Ravignani dokázal, že opice chápou hudební vzorce podobně jako lidé. Jeho výzkum naznačuje, že jako první se u lidí nevyvinula řeč, ale právě hudební vnímání.
Andreu Ravignaniho z katedry kognitivní biologie při Vídeňské univerzitě zajímalo, proč šimpanzi bubnují na kořeny stromů a vydávají zvuky podobné zpěvu. Zoolog se zaměřil na schopnost rozpoznávat vztah mezi slabikami, slovy a hudebními tóny. Když člověk uslyší určitý vzorec, například do-re-mi, zapamatuje si jej a dokáže jej v hudbě snadno identifikovat. Když pak místo něj slyší například do-re-fa, hned pozná, že očekávaný vzorec je narušen.
Ravignani podrobil opice testu, když jim pouštěl podobné vzorce v jejich frekvenčním rozpětí. Kotulům veverovitým (Saimiri sciureus) přehrával ve zvukové komoře tři hudební vzorce. Kotulové si aktivitu brzy oblíbili, protože mezi jednotlivými nahrávkami dostávali pamlsky. Kdykoli se však nějaký vzorec změnil, podobně jako když člověk uslyší do-re-fa, kotulové se zarazili jako by říkali: „Co?!“
TIP: Zoologové poprvé pozorovali šimpanze, jak k léčení používají rozdrcené brouky
Ravignani tak dokázal, že kotulové hudební vzorce chápou. Tato schopnost je klíčová k pochopení nejen hudby, ale i jazyka, a musela se vyvinout nejméně před 30 miliony let u posledního společného předka opic a člověka. Je tedy pravděpodobné, že jí disponují všichni dnešní primáti. Ravignaniho experiment naznačuje, že jako první se nevyvinula řeč, ale právě hudební vnímání. „Schopnost vnímat hudbu představuje první krok k vytváření fonologických vzorců vedoucích k vytvoření jazyka,“ uzavírá Ravignani.
