Před 100 lety lidstvo zjistilo, že ve vesmíru existují i jiné galaxie než Mléčná dráha

V neděli 23. listopadu 1924 se čtenáři tehdejších New York Times mohli na šesté straně setkat s pozoruhodným článkem, doplněným reklamou na kožichy. Nadpis dotyčného článku čtenářům oznamoval: Zjistil, že spirální mlhoviny jsou hvězdné systémy: „Dr. Hubbell potvrzuje, že jde o ostrovní vesmíry; podobné našemu.“

Dotyčným odborníkem nebyl nikdo jiný než americký astronom Edwin Powell Hubble, který nejspíš neměl radost z toho, že redakce trestuhodně zkomolila jeho jméno. Článek ale přinášel zásadní sdělení, které dramaticky a navždy změnilo naše vnímání vesmíru. Hubble totiž zjistil, že dva nápadné objekty, tehdy označované jako „mlhoviny spirálního tvaru,“ jsou něčím jiným, než si všichni do té doby mysleli.

Ostrovy plné hvězd

Ukázalo se, že tyto „mlhoviny“ tvořené kosmickým plynem, prachem a hvězdami, se vlastně nacházejí mimo hranice Mléčné dráhy. Šlo o dvě spirální galaxie, které jsou největšími v našem galaktickém sousedství – Galaxii v Andromedě a Galaxii v Trojúhelníku. Podle dnešních odhadů existuje ve vesmíru několik bilionů galaxií.

Čtyři roky před oznámením existence jiných galaxií se ve Washingtonu odehrál vášnivý vědecký spor. Střetli se v něm dva američtí astronomové – Harlow Shapley a Heber Curtis. Podle Shepleyho výpočtů byla Mléčná dráha větší než se v té době odhadovalo a předpokládal proto, že se „spirální mlhoviny“ nacházejí uvnitř Mléčné dráhy. Naopak Curtis zastával názor, že se „spirální mlhoviny“ nacházejí až daleko za hranicemi Mléčné dráhy.

Dnes již víme, že pravdu měl Heber Curtis, Shapleyho metoda měření vzdáleností se nakonec ukázala jako zcela zásadní pro Hubbleův objev skutečné povahy „spirálních mlhovin.“ Dnes známe Hubbleovo jméno především díky Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, který, podobně jako tenkrát astronom Hubble, zásadně změnil a stále mění náš pohled na vesmír.