Prázdninová noční obloha: Zaměřte pohled na nejnápadnější objekty letního nebe

Aniž byste se vyzbrojili jakoukoliv astronomickou optikou, nachází se za příjemných prázdninových nocí v dosahu vašich očí řada nebeských objektů, a to dokonce mimo Sluneční soustavu – dvojhvězdy, otevřené i kulové hvězdokupy, mlhoviny, ale také extrémně vzdálené galaxie! Než ovšem vyrazíte pod hvězdné nebe, prostudujte si naše tipy a triky (viz box), aby vaši výpravu korunoval úspěch. A rovněž promyslete pozorovací stanoviště, především s ohledem na co největší tmu. Pak už stačí jen zaklonit hlavu a ponořit se do kosmického prostoru. 

Nejznámější obrazec

Začít můžete v místech, která na nočním nebi rozpozná skoro každý a jež jsou od nás vidět v libovolnou část noci i roku – v obrazci Velkého vozu začleněného do souhvězdí Velké medvědice. Jeho snadno identifikovatelný tvar sestávající ze sedmi jasných stálic totiž představuje jádro otevřené hvězdokupy ležící nejblíž k Zemi, a na obloze tudíž i úhlově největší. Nachází se dokonce tak blízko, že už je příliš rozlehlá a svým způsobem také řídká, než abychom ji jakožto hvězdokupu vnímali… 

Kruhová mapa zobrazuje podobu nočního nebe na přelomu července a srpna 2022 ve 23:00 středoevropského letního času (SELČ). (ilustrace: Jan Píšala)

Nicméně proměřením pohybů stálic v popsané části nebe astronomové zjistili, že se některé z nich přesouvají prostorem stejným směrem a jsou od nás i podobně daleko – zhruba 80 světelných let. Jinak řečeno tvoří tzv. pohybovou hvězdokupu a ze sedmi hvězd Velkého vozu do ní nepatří pouze dvě krajní, Alkaid a Dubhe, jež putují jiným směrem a leží o něco dál. Napříč celou oblohou se totiž nachází dalších 25 stálic, které lze do hvězdokupy označované také jako Collinder 285 s ohledem na výše uvedené započítat. Některé spatříme pouhýma očima, jiné až v dalekohledu.

Zkouška zraku

Ve Velkém voze ještě chvíli zůstaňme: Zaměřte nyní pohled na hvězdu druhé velikosti Mizar, která se nachází uprostřed jeho zahnutého oje. Máte-li ostříží zrak, nebo dobře padnoucí brýle, měli byste v její blízkosti rozpoznat i druhou, o něco slabší stálici čtvrté velikosti. Jmenuje se Alcor a spolu s Mizarem tvoří jeden z nejznámější hvězdných párů na nočním nebi. A přestože obě stálice náležejí ke Collinderu 285, fyzickou dvojhvězdu se složkami obíhajícími kolem společného těžiště nejspíš nepředstavují – jen se nám poblíž sebe na oblohu promítají.

Obdélníková mapa uvádí přibližné polohy významných těles Sluneční soustavy na červencové a srpnové obloze. U Měsíce jsou zvýrazněny pozice (včetně přesného data), kdy nastává první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt a nov. (ilustrace: Jan Píšala)

Hned „za rohem“, mezi souhvězdími Kasiopeji a Persea, zdobí nebe další otevřené hvězdokupy viditelné i bez dalekohledu. Pokud se do zmíněných míst zadíváte přímo, spatříte protažený mlhavý obláček o úhlovém průměru necelý 1° – pro srovnání, úhlový průměr úplňkového Měsíce činí asi 0,5°. Uplatníte-li však tzv. boční vidění, zjistíte, že se jedná spíš o dvojici prolínajících se mlhavých skvrn. Předmět vašeho zájmu totiž tvoří dvojitá hvězdokupa Chí a h Persei se 4 mag, vzdálená přibližně sedm tisíc světelných let.

Pohled k sousedům

Ani nalezení dalšího objektu by vám nemělo činit potíže, přestože jej od nás dělí asi 2,5 milionu světelných roků. Budete se tedy dívat velmi daleko za hranice naší Galaxie, konkrétně do míst, která na nebi leží blízko stálice páté velikosti Ný Andromedae. Pod tmavou oblohou tam spatříte oválný mlhavý oblak o úhlovém průměru asi 2° neboli galaxii M31 v Andromedě se 4 mag – de facto jediný hvězdný ostrov snadno pozorovatelný z českého území pouhýma očima. 

Jako druhá galaxie se dozajista nabízí sousední M33 ze souhvězdí Trojúhelníku s 6 mag. Je o něco vzdálenější, na nebi má oproti M31 zhruba poloviční úhlové rozměry, jeví se kruhová, ale především je o poznání méně nápadná. Abyste ji zahlédli, bude potřeba opravdu velmi temná obloha a určitě pomůže i boční vidění. V létě si navíc budete muset počkat, než M33 ve druhé části noci vystoupá dostatečně vysoko nad obzor.

Chomáčky hvězd

Od Andromedy na severovýchodě přesuňte pozornost k protilehlému jihozápadu. Zacílíte-li pohled mezi stálice páté a třetí velikosti Zéta a Éta Herculis ze souhvězdí Herkula, nemůžete minout další drobný mlhavý flíček okrouhlého tvaru o úhlovém průměru asi 0,2°, jenž na první pohled připomíná spíš silně rozostřenou hvězdu. Jedná se o kulovou hvězdokupu M13 s 6 mag, vzdálenou přes 20 tisíc světelných let.

Poté zkuste vyhledat i její podobně vzdálenou, ale mnohem méně nápadnou kolegyni M5 s 6 mag: Spočívá přímo pod Herkulem v souhvězdí Hlavy hada a jako vodítko vám poslouží stálice páté velikosti 5 Serpentis v jejím těsném sousedství. Přesto M5 spatříte nepříliš zřetelně a jen prostřednictvím bočního vidění. Formálně má úhlový průměr 0,2°, ovšem stejně jako v předchozím případě je příhodnější popsat ji coby slabou rozostřenou hvězdu.

V Hadonoši vás pak čeká poměrně jasná otevřená hvězdokupa IC 4665 se 4,5 mag. S využitím bočního vidění po ní pátrejte poblíž stálice třetí velikosti Beta Ophiuchi. Při pohledu bez dalekohledu vypadá jako okrouhlá mlhavá skvrna, dosahující relativně velkého úhlového průměru zhruba 0,6°.

Mlhavá oblaka

S otevřenou hvězdokupou IC 4665 jsme se již přiblížili jižnímu obzoru, kde se v létě rozprostírají nejbohatší oblasti Mléčné dráhy a s nimi i souhvězdí Štíra. Jeho směrem se pak ve vzdálenosti asi 26 tisíc světelných roků nachází také střed naší Galaxie. Nás však bude víc zajímat rozložitá emisní mlhovina Laguna alias M8 se 4,5 mag, čtyři tisíce světelných let vzdálený oblak mezihvězdného plynu a prachu ozářený mladými a horkými hvězdami, jež se z něj zrodily.

Během prázdnin je souhvězdí Střelce viditelné nízko nad jižním obzorem. Jeho jádro tvoří osm jasných stálic uspořádaných do obrazce „čajové konvičky“. Jakmile ji rozpoznáte, vyhledání dalších objektů už bude dílem okamžiku. Jen aby panovala dostatečná tma! (foto: Jan Píšala)

Na obloze se Laguna jeví jako nepřehlédnutelné, ale stále jen světlé mračno táhnoucí se od východu k západu v úhlové délce asi 1°, uvozené po stranách dvojicí stálic šesté a páté velikosti – které odhalí až boční vidění. Podniknete-li následně výpad na východ, čeká vás kulová hvězdokupa M22 s 5,5 mag, kterou od nás dělí zhruba 10 tisíc světelných roků. Má úhlový průměr okolo 0,3° a podobá se okrouhlé světlé skvrnce. Nad ní se pak rozkládá další, pro změnu otevřená hvězdokupa M25 s 5 mag. Leží pětkrát blíž než M22 a úhlově je nepatrně větší, ale současně i poněkud neurčitější. Pokud posunete zrak ještě o něco výš nad obzor, odhalíte další světlé mračno: Nejde však o konkrétní objekt, nýbrž o zvlášť nápadnou oblast Mléčné dráhy o úhlových rozměrech 1° × 2°, známou jako Malý oblak ve Střelci. 

Pro cesty na jih

Výpravu po letní hvězdné obloze zakončíme u dvojice otevřených hvězdokup M6 a M7 ze souhvězdí Štíra, se 4,5 mag, respektive 3,5 mag. Ačkoliv je lze snadno spatřit pouhýma očima, českým pozorovatelům komplikuje situaci malá výška uvedeného páru nad jižním horizontem. Plánujete-li ovšem dovolenou v Itálii či Chorvatsku, vězte, že je odtud zahlédnete výš nad obzorem, a tudíž bez potíží. 

Jako první si nejspíš všimnete nápadnější M7, jež má podobu difuzní skvrny s úhlovým průměrem okolo 1°. M6 je potom méně zřetelná, protáhlá a nedosahuje ani polovičních úhlových rozměrů. V obou případech budete každopádně hledět do relativně nepatrné vzdálenosti: Od M7 putuje světlo k Zemi zhruba 800 let, od M6 mu to trvá dvakrát déle.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Raka, 22. července ve 22:07 SELČ vstupuje do znamení Lva. 22. srpna v 5:16 SELČ vstupuje do znamení Panny.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nad východem
• Mars – viditelný ve druhé polovině noci
• Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci, v srpnu téměř celou noc kromě večera
• Saturn – viditelný téměř celou noc kromě večera, v srpnu celou noc
• Uran – viditelný ve druhé polovině noci, v srpnu téměř celou noc kromě večera
• Neptun – viditelný ve druhé polovině noci, v srpnu téměř celou noc kromě večera

Zajímavé úkazy v červenci a v srpnu 2022

• 3. července – úzký měsíční srpek poblíž Regula ze Lva na večerní obloze
• 4. července – Země nejdál od Slunce v roce 2022, ve vzdálenosti 152,1 mi­lionu kilometrů
• 7. července – dorůstající Měsíc poblíž Spicy z Panny v první polovině noci
• 10. července – Měsíc poblíž Antara ze Štíra na nočním nebi
• 13. července – nejbližší úplněk letošního roku, tzv. superúplněk
• 15. července – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze: nejblíž si budou po jejich východu nad jihovýchodní obzor krátce před půlnocí, kdy je bude dělit cca 5°
• 19. července – setkání Měsíce a Jupitera na ranním nebi (asi 3°)
• 21. a 22. července – setkání měsíčního srpku a Marsu na ranní obloze: 21. 7. cca 7°, 22. 7. zhruba 4°
• 24. července – úzký měsíční srpek poblíž Aldebaranu ze Lva na ranním nebi
• 26. a 27. července – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad východem: 26. 7. asi 6°, 27. 7. přibližně 6,6°
• 3. srpna – měsíční srpek poblíž Spicy z Panny na večerním nebi 
• 6. a 7. srpna – dorůstající Měsíc poblíž Antara ze Štíra na večerní obloze 
• 11. a 12. srpna – setkání téměř úplňkového Měsíce a Saturnu na nočním nebi: nejblíž si budou v ranních hodinách 12. 8. nízko nad jihozápadem, kdy je bude dělit cca 5,2°
• 12. srpna – v noci nastává maximum meteorického roje Perseid, pozorování však silně naruší svit Měsíce krátce po úplňku
• 14. srpna – Saturn v opozici se Sluncem
• 14. a 15. srpna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze: nejblíž si budou v ranních hodinách 15. 8. vysoko nad jihozápadem a téhož dne zvečera nízko nad východem, kdy je bude dělit asi 6°
• 18. až 20. srpna – setkání ubývajícího Měsíce a Marsu na nočním nebi: nejblíž si budou v ranních hodinách 19. 8. vysoko nad jihovýchodem, kdy je bude dělit cca 4,2°; poblíž pozorovatelný i Aldebaran a Plejády z Býka
• 22. srpna – planetka Vesta v opozici se Sluncem
• 24. srpna – úzký měsíční srpek poblíž Polluxe z Blíženců na ranní obloze
• 26. srpna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranním nebi nízko nad severozápadem (cca 4°)
• 27. srpna – Merkur v největší východní elongaci, zhruba 27° od Slunce

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno