Právo na zázrak: V jakém věku jsme už na potomstvo příliš staří?

Hodně technologických otázek kolem asistované reprodukce se časem dočkalo odpovědí: Ano, děti narozené pomocí oplodnění in vitro jsou zdravé; ano, zdá se, že zmrazování embryí je bezpečné; ano, matky jsou obecně schopné bezpečně rodit děti daleko za rámcem klasického plodného věku. Do popředí však nyní vstupuje další důležitá otázka: V jakém věku jsme už na potomstvo příliš staří?

Dobrým příkladem může být Hayley, desetiletá dcera osmapadesátileté Ann Skyeové. „Věděla jsem, že si Hayley bude muset v životě vybudovat podpůrnou síť sama, nebo že by to potenciálně mohla potřebovat,“ uvádí Skyeová, která žije v Severní Karolíně a pracuje ve veřejném zdravotnictví. „Myslím, že to mělo velký dopad na náš způsob výchovy. Z toho důvodu jsme právě silně prosazovali, aby se jako malá [sama] vyplakávala k spánku: Musela se naučit sama se uklidnit.“

Sirotkem v pubertě

V prosinci dva prominentní psychologové a reprodukční endokrinologové vydali v časopisu Journal of Assisted Reproduction and Genetics názorové stanovisko, v němž uvažují, zda nenadešel čas zavést v oboru věková omezení. Podle jejich vyjádření výzkumy vykazují, že děti často zakoušejí společenskou trapnost, pokud jsou jejich rodiče o půl století starší než ony, a čelí také většímu riziku autismu a psychopatologických jevů. Tyto děti se pravděpodobně dostanou do pečovatelské role a zažijí úmrtí rodičů jako adolescenti nebo náctiletí, oproti svým vrstevníkům, které rodiče zplodili ve svých dvaceti až třiceti letech.

Autoři článku se ptají, zda tato rizika představují potenciál pro „vysoké poškození“ dítěte a převažují tak právo člověka na „rozmnožování bez omezení a narušování v jakémkoliv věku“. „Je to začarovaný kruh: Čím více starších pacientů začne vyhledávat léčbu neplodnosti, tím více lidí bude mít pocit, že vyhledat asistovanou reprodukci je rozumné, a to především v dnešní době, kdy se senzační porody v médiích veřejně oslavují jako pozitivní události,“ napsali dále autoři.

TIP: Afrika má nejstarší prvorodičku: Nigerijka porodila v 68 letech zdravá dvojčata

Podle Národního centra pro zdravotní statistiky se ve Spojených státech počet živých dětí narozených matkám ve věku od 45 do 49 let zvýšil z 3 045 v roce 1996 na 8 257 v roce 2016 a počet matek ve věku od 50 do 54 let stoupl v témže období ze 144 porodů na 786. Podle střediska Pew Research Center je průměrný věk prvorodiček v USA nyní 26 let oproti 23 rokům v roce 1994.

Dvakrát větší pravděpodobnost úmrtí

„Prožití ztráty rodiče má velmi významný dopad na další život, obzvláště pokud jde o mladého člověka,“ říká Julia Woodwardová, psycholožka na klinice asistované reprodukce Duke Fertility Center v Durhamu v Severní Karolíně a spoluautorka prosincového názorového stanoviska. Nedávno zahájila studii se ženami, které podstoupily asistovanou reprodukci, aby „zjistila více o dlouhodobějších důsledcích pro rodiče i jejich děti“.

Rodičovství v pozdějším věku má ale i jasná pozitiva. „Mít zralejšího rodiče může být pro dítě výhodou, jelikož takový rodič může být trpělivější a být v roli rodiče více investován, protože některé další životní cíle už má splněné,“ uvádí Woodwardová. Významné negativum však představuje možnost, že rodič zemře dřív, než se dítě zakoření ve svém vlastním životě, nebo dokonce před dosažením jeho adolescence.

Podle studie z roku 2015 vedené Juliannou Zweifelovou, psycholožkou z lékařské fakulty při University of Wisconsin, platí, že když se člověk stane rodičem v padesáti letech nebo později, pravděpodobnost jeho úmrtí do doby, než dítě dosáhne dvaceti let, je 22 % pro pozdní rodiče-muže a 14 % pro ženy. To je více než dvojitá pravděpodobnost než u prvorodičů ve věku čtyřiceti let.

Právo na zázrak?

Tento potenciál ztráty rodiče utrpěné v útlém věku také přesvědčil lékaře Marka Sauera, průkopníka technologie darování vajíček, aby přehodnotil své dřívější postoje k poskytování léčby neplodnosti ženám, které chtějí počít po padesátce. „Dnes už to neberu tolik na lehkou váhu jako před 30 lety,“ uvedl. Dříve léčil matky samoživitelky, starší ženy, nebo páry, kdy matka byla po padesátce a otec dokonce po sedmdesátce, přátele a příbuzné v podobném věku. Některé starší ženy samoživitelky měly později zdravotní problémy a zemřely a „zanechaly dítě bez matky“.

„Dnes už bych se něco takového zdráhal udělat, protože (i když to přiznávám jen velmi těžko), už vidím, jaká negativa to obnáší,“ řekl Sauer, který je také spoluautorem prosincového názorového vyjádření. Americká společnost pro reprodukční medicínu (ASRM) v roce 2016 vydala nová doporučení, podle nichž „se léčba plodnosti u žen nad 55 let věku obecně nedoporučuje“. Poslední slovo o tom, kdy už je stará matka příliš stará, však stále mají jednotliví lékaři a jejich pacienti.

Zweifelová, která prosincový článek také podepsala, by ráda od ASRM a reprodukčních klinik viděla doporučení stanovující hranici pro umělé oplodnění na padesáti letech, protože „nám to dává naději na více než dvacet let života, a z toho velkou část v dobrém zdravotním stavu. Ale i tak se stává, že ženy mohou zemřít, když je jejich dětem sotva dvacet let.“ Podle Zweifelové by se stejné ohledy na věk měly brát i u mužů, kteří se obvykle bez lékařského zásahu nejsou schopni rozmnožovat déle než ženy.

Nejen věk

Dr. Sauer si však nemyslí, že by měl na reprodukční léčbu být uvalen věkový limit. „Na světě jsou dvaadvacetiletí lidé, ze kterých budou hrozní rodiče, na druhou stranu existují šedesátníci, kteří jsou dobří novopečení rodiče. Takže si myslím, že věk jako rozhodující proměnná nemusí být nutně dobrým vymezením,“ uvedl. Sauer se k názorovému stanovisku přidal, aby podpořil tvrzení jeho autorů, jež by se dalo shrnout takto: „Tady pozor. Nekončí to vždycky šťastným koncem.“

TIP: Kdy se dožijeme 200 let? Moderní genetika dává naději na dlouhý život

Další odborníci v oboru tvrdí, že dlouhodobé důsledky porodů u matek vyššího věku se zatím nedočkaly dostatečného zohlednění. Jacques Moritz, ředitel gynekologicko-porodnické kliniky na Tia Women's Health Clinic v New Yorku, nedávno pomohl sedmapadesátiletému páru přivést na svět dvojčata.„Když jejich děti půjdou k maturitě, otec i matka už budou v důchodovém věku. A o čem to svědčí? Že jsme nad tím moc nepřemýšleli. Věda se posouvá rychleji než společenské poměry, a mně nepřísluší tyto věci soudit.“