Prastaré poklady: Prsteny, náhrdelníky a další šperky dávné historie
Zub času je neúprosný a nevyhýbá se ani šperkům či jiným cennostem. Následující pětice prstenů, náhrdelníků a dalších ozdob však přetrvala tisíce let a svou nádherou dokáže ohromit i dnes
Nádherný safírový prsten se zlatým jádrem pochází z majetku George Spencera, který shromáždil na osm set šperků a mnozí jej označovali za nejlepšího soukromého sběratele cenností 18. století. Čtvrtý vévoda z Marlborough však svou kolekci postupně rozprodal, aby mohl zaplatit opravu Blenheimského paláce, a na světlo tak „vykoukla“ nejedna rarita.
Do nejmenších detailů
Výjimečný prsten – starý bezmála dva tisíce let – na první pohled zaujme vzhledem i zachovalostí, ale ještě úžasnější je jeho minulost. Podle některých odborníků totiž patřil římskému císaři Caligulovi, který vládl mezi roky 37 a 41. Naznačuje to mimo jiné tvář vyrytá do kamene, náležející zřejmě panovníkově čtvrté ženě Caesonii. Rytina navíc podtrhuje hodnotu šperku, neboť safír se řadí mezi nejtvrdší nerosty a na Mohsově stupnici zaostává pouze za diamantem. Před dvěma milénii tak muselo být velmi náročné už samotné opracování a leštění kamene, natož vyobrazení miniaturní tváře plné jemných detailů.
Caesonia nicméně za takovou krásu manželovi stála. Historici o ní mluví jako o svévolné extravagantní krásce, s níž měl císař bouřlivý vztah a údajně se jejím nahým tělem chlubil přátelům. Ani šperky a divoká povaha ji však nezachránily před smrtí: Spolu se svou dcerou zemřela krátce poté, co Caligulu zavraždili jeho strážci…
Někteří vědci ovšem popírají, že by šlo o panovníkův prsten, protože údajně neodpovídá módním trendům období jeho vlády. Kromě předpokladů a domněnek navíc skutečně neexistuje žádný hmatatelný důkaz, že by mu šperk patřil. Nepochybně i díky zmíněné historce se však v roce 2019 prodal v přepočtu za 17 milionů korun. (foto: Profimedia)
Uloženo po boku boha
Tutanchamonův přívěsek | stáří: asi 3 300 let
Středobod šperku nalezeného v hrobce faraona Tutanchamona tvoří okřídlený skarabeus, jehož žluté tělo vzniklo z tzv. libyjského pouštního skla. Zmíněný drahokam je možné nalézt v písečných dunách na severu Egypta a podle odborníků vzniká roztavením křemene při teplotě přesahující 1 600 stupňů. Pravděpodobně se tak jedná o následek dopadu meteoritu nebo o úlomky kosmického tělesa, které se rozpadlo při průletu zemskou atmosférou. (foto: Alamy)
Na svatbu i cestu záhrobím
svatební či pohřební koruna | stáří: asi 2 400 let
Jedinečnou korunu objevili archeologové v hrobce v jihoitalském městě Armento, v provincii Potenza. Artefakt má řecký původ a vznikl mezi roky 370 a 360 př. n. l. Spadá tedy do klasického období, které se vyznačovalo komplikovanými doplňky, zahrnujícími zobrazení drobného ptactva, žaludů a dalších plodů či lidských postav. Předpokládá se, že šlo buď o svatební korunu, nebo o dar pro nebožtíka na posmrtnou cestu. (foto: Wikimedia Commons, Matthias Kabel, CC BY-SA 3.0)
Zdobená rarita z onyxu
velká francouzská kamej | stáří: asi 2 000 let
Pětivrstvá onyxová kamej, s rozměry 31 × 26,5 centimetru, představuje největší dochovanou římskou ozdobu svého druhu. Ačkoliv nevíme, pro koho vznikla, její komplikovanost naznačuje, že se jednalo o panovníka juliovsko-claudiovské dynastie založené císařem Augustem. Šperk znázorňuje 24 postav, jejichž identitu se nepodařilo zcela objasnit. V minulosti si kamej přivlastnil například Ludvík XVI., zatímco dnes je k vidění ve Francouzské národní knihovně. (foto: Wikimedia Commons, Janmad, CC BY-SA 3.0)
Ve spárech chobotnice
náprsník vládce Sipánu | stáří: asi 1 800 let
Působivé zpodobnění chobotnice ze stříbra a mědi objevili archeologové v hrobce na peruánské lokalitě Huaca Rajada, známé také jako Sipán. Podle předpokladů patřila ozdoba panovníkovi, který vládl kolem roku 250 a zemřel coby čtyřicetiletý. Jeden z nejvýznamnějších nálezů močické kultury čekal na své objevení v takřka neporušeném stavu až do roku 1987, kdy jej odkryl archeolog Walter Alva. (foto: Profimedia)
Nejstarší šperky světa
V marocké pouštní jeskyni Bizmoune odkryli archeologové nejstarší známé šperky: Korálky z ulit mořských šneků vznikly před 142–150 tisíci lety a kaverna jich vydala celkem 33. Na objevu se podílel rabatský Institut National des Sciences de l’Archéologie et du Patrimoine, francouzská Aix-Marseille Université a americká University of Arizona. Podrobnější ohledání přitom naznačuje, že se ozdoby nosily pověšené na provázcích. Na některých se navíc našly stopy okru a dalších pigmentů, jimiž se v minulosti malovalo.
Kus osobnosti
Odborníci z uvedených institucí proto přišli s teorií, že se nejednalo pouze o ozdobu, ale že náhrdelník či jiná forma přívěsku z ulit pomáhaly také s nonverbální komunikací. „Pravděpodobně spolu s oblečením umožňovaly lidem vyjádřit vlastní osobnost,“ domnívá se Steven Kuhn z arizonské univerzity. „Nevíme sice, k čemu sloužily, ale zjevně šlo o symbolické objekty nošené tak, aby je ostatní viděli.“ (foto: INSAP, A. Bouzouggar, CC BY-SA 4.0)
Honosné velkomoravské šperky nazývané také veligradské byly dříve pokládány za import z Byzance. Četné nástroje či stopy klenotnických dílen s polotovary nebo surovinou nalezené v ...