Pozoruhodné nekropole: Hrobky perských králů v Nakš-e Rustam

Jen několik kilometrů od íránské Persepole – někdejšího hlavního města ohromné Perské říše – leží starověká nekropole Nakš-e Rustam, vytesaná přímo do skály. Fasády hrobek mají tvar kříže, proto se jim říká také „perské kříže“, a vchod do krypty se nachází vždy uprostřed každého z nich. Uvnitř malých komor pak v sarkofázích odpočívají na věčnosti čtyři králové Achaimenovské říše, jež se v regionu rozkládala mezi léty 550 a 330 př. n. l.

Její přívlastek odkazuje k názvu dynastie a historikové ji odlišují od pozdějších impérií, která Peršané v místě vytvořili. Často se také hovoří o „první“ říši, protože v oblasti poprvé vznikl kolosální státní útvar, jenž svými výboji dlouho ohrožoval Evropu. Achaimenovští králové rovněž rozpoutali slavné řecko-perské války, které vyvrcholily bitvami u Marathonu, Platají a Salaminy. 

Nejstarší z hrobek jako jediná obsahuje nápisy, díky nimž dokázali archeologové určit, kdo odpočívá uvnitř. Třetí panovník zmíněné říše, Dareios I., vládl v letech 522–486 př. n. l. a v proslulém válečném střetnutí u Marathonu roku 490 př. n. l. jeho vojsko porazili Athéňané.

Fascinující reliéfy

Čí ostatky spočívají v ostatních třech hrobkách, není jasné. Podle spekulací však byly komory určeny pro Xerxea I., Artaxerxea I. a Dareia II. Pátá, nedokončená, měla zřejmě patřit Artaxerxeovi III. či Dareiovi III., poslednímu vladaři Achaimenovské říše. 

Nekropole návštěvníky fascinuje svými reliéfy, jež mají nejen zdobit, ale především připomínat velké činy králů. Na některých místech jim žehnají bohové, na dalších bojují, jinde jim vojáci, úředníci i poddaní vzdávají hold. Ačkoliv uvnitř odpočívají achaimenovští králové, reliéfy podle vědců vytvořili až Sásánovci v období druhé Perské říše.

Legendární hrdina

Starověké nekropoli dal jméno Rostam, nejznámější a nejoslavovanější perský hrdina. Zhruba roku 1010 jej básník Firdausí zvěčnil v eposu Kniha králů, pojednávajícím o mytologii i historii oblasti. Činům legendárního siláka, který bez mrknutí oka zabíjel zdivočelé slony a proměňoval v prach pevnosti nepřátel, zasvětil autor nemalou část z padesáti tisíc dvojverší. 

Nejstarší reliéf v nekropoli Nakš-e Rustam zobrazuje muže se zvláštní pokrývkou hlavy, jenž bývá považován právě za Rostama. Silně poničená plastika tvoří součást větší nástěnné malby, odstraněné na příkaz krále Bahrama II. z rodu Sásánovců.

Svatyně plamenů

Přímo před nekropolí stojí Zarathuštrova svatyně (Ka‘ba-je Zardošt), zhruba třináct metrů vysoká čtyřhranná věž, kterou zřejmě nechal vytvořit Dareios I. Jméno dostala po staroperském náboženském reformátorovi Zarathuštrovi, zakladateli zoroastrijské víry. Někdejší oficiální náboženská doktrína Perské říše má dodnes následovníky v Indii a v Íránu.

TIP: Nejkrvavější bitvy starověku: Před Peršany a Germány se třásl antický svět

Účel věže ovšem nadále zůstává předmětem dohadů. Podle jedné z teorií šlo o poutní místo, ale možná též o úkryt pro náboženské knihy, královské standarty či posvátný oheň. Ten hraje u zoroastristů stejně klíčovou roli jako u křesťanů kříž či u hinduistů znamení kola – jenže stavba postrádá odvod kouře, který ostatní dochované „chrámy ohně“ mají. Velmi pravděpodobně tedy sloužila coby prozatímní hrobka a po dokončení nekropole Nakš-e Rustam o svou funkci přišla.