Potopeni ve službách Jeho Veličenstva: Ztráty Royal Navy za 2. světové války (1)
Velká Británie představovala po staletí nedosažitelnou pevnost chráněnou mocným loďstvem. Ani Němci se nemohli měřit s Royal Navy, a tak se rozhodli pro jinou taktiku. Pomocí ponorek a letounů hodlali odříznout ostrovní království od jeho impéria
Přestože k útokům německých ponorek na obchodní lodě docházelo už od počátku války, až mezi 16. a 20. říjnem 1940 podmořské čluny naplno předvedly svůj potenciál.
Nebezpečí z hlubin
Dva spojenecké konvoje, SC 7 a HX 79, těsně za sebou proplouvaly mezi Islandem a Irskem. Právě tam číhaly na svou kořist takzvané vlčí smečky. Šlo o skupiny německých ponorek, jež útočily koordinovaně a napáchaly tak mnohem větší škody než osamocení lovci. Do prvního konvoje se pustilo sedm U-Bootů, do druhého o tři dny později už o dva méně. Němci neztratili ani jednu ponorku, Spojenci na druhou stranu z prvního konvoje původně čítajícího 35 nákladních a pět eskortních lodí ztratili 20 plavidel a 141 námořníků, z druhého konvoje složeného z 49 transportů a 17 doprovodných plavidel přišli o 12 lodí.
Během pouhých 48 hodin Spojenci odepsali 34 lodí. Tento smutný rekord zůstal nepřekonaný až do konce války. Naprostý neúspěch jakékoliv obrany je přičítán nezkušenosti velitelů doprovodných plavidel s touto novou nepřátelskou taktikou. Němci mohli slavit vítězství. Nejúspěšnější ponorkou se stala U-99 pod velením Otto Kretschmera, největšího ponorkového esa druhé světové války, která při této příležitosti poslala ke dnu sedm plavidel. Sám Kretschmer postupně s ponorkami U-23 a U-99 potopil během války 47 lodí.
Císařovna na mušce
Největší loď potopená německou ponorkou nesla jméno Empress of Britain a svého času šlo o nejluxusnější plavidlo brázdící Atlantický oceán. Admiralita loď zkonfiskovala 25. listopadu 1939 a využívala k transportu vojáků. Dne 26. října 1940 se jí taková cesta stala osudnou, když ji zahlédla posádka německého dálkového bombardéru Focke-Wulf Fw 200C Condor. K útoku došlo asi 110 km severozápadně od pobřeží Irska, když se Empress of Britain vracela z Egypta a mířila do Glasgowa.
Britští námořníci zatím neměli mnoho příležitostí se s condory seznámit, navíc se v těchto končinách obávali spíše ponorkového útoku. V první moment si tak spletli Němce s vlastní leteckou hlídkou. Condor zaútočil v nízké výšce, shodil dvě pumy a přidal salvu z palubních zbraní. Loď začala hořet. Kapitán nařídil zvýšit rychlost a zahájit obrannou palbu, což znesnadnilo druhý nálet.
Torpédo z milosti
Němec minul cíl, jeho letoun inkasoval zásah a měl poškozený motor. Zbývala poslední bomba, kterou útočníci při třetím náletu zasáhli protileteckou obranu. Následný požár přivedl k výbuchu připravenou munici a exploze způsobila další škody. Zatímco condor letěl zpět do Francie, posádka lodi zahájila evakuaci pasažérů. Na místo dorazily torpédoborce – britský Echo a polský Burza, pasažéři a většina námořníků na ně přestoupila. Zbytek se pokoušel zvládnout situaci, zatímco Empress of Britain měla být odtažena do přístavu.
Pokračování: Potopeni ve službách Jeho Veličenstva: Ztráty Royal Navy za 2. světové války (2)
Němci na místo vyslali U-32, aby tučnou kořist dorazili. Kvůli přítomnosti eskortních lodí a hlídkových letadel se její kapitán Hans Jenisch rozhodl pro noční útok za použití pasivního sonaru. Večer 27. října se mu podařilo prokličkovat mezi torpédoborci a vypálit dvě torpéda směrem k Empress of Britain. První vybuchlo předčasně, ale druhé zasáhlo a způsobilo masivní explozi. Jenisch nechal vypálit ještě třetí torpédo, jež dokonalo dílo zkázy, a poté nařídil ústup. Krátce po druhé hodině ranní se nad velkou lodí zavřela hladina. Na spojenecké straně celá událost vyvolala značné znepokojení. Admiralita musela vzít v potaz hrozbu, kterou představovaly condory, a urychlila vývoj i instalaci účinnější protiletecké obrany na tisíce obchodních i válečných lodí.
