Poklady ukryté v podzemí: Poznejte osm nejkrásnějších jeskyní světa

Hang Son Doong, objevená až v roce 2009, představuje s délkou víc než 5 km, šířkou 150 m a hloubkou 200 m největší v současnosti známou jeskyni světa. Přírodní poklad ležící uprostřed džungle nedaleko vietnamsko-laoských hranic však neudivuje jen velikostí, ale i tamní faunou a flórou. Uvnitř se totiž zformovala svébytná džungle s řekou, vodopádem a stromy vysokými až 30 m, kterou obývá řada ptáků, primátů a dalších živočišných druhů. 

Mexickou Jeskyni krystalů objevili horníci při těžebních pracích teprve v roce 2000. Obsahuje přitom jedny z největších a nejčistších sádrovcových krystalů, jaké se kdy podařilo nalézt. Vznikly díky přírodním puklinám, jimiž pronikaly mineralizované termální prameny z nitra Země: Směrem k povrchu se ochlazovaly a minerály se začaly usazovat a krystalizovat. Největší tamní gigant měří 11 metrů na délku, 4 metry v průměru a váží 55 tun.

Ve slovinských Škocjanských jeskyních táhnoucích se v délce 5,8 km najdete mimo jiné rozlehlé podzemní rokle, vodopády i Ševelící jeskyni, jež mnoha fanouškům J. R. R. Tolkiena připomene Středozemi a její trpasličí Morii. Na vzniku vápencových dómů, proslulých nádhernými krápníkovými strukturami, se podílel tok Reky pramenící pod slovinskou horou Snežnik.  

Na jihu Kamčatky dokázala příroda vykouzlit jednu z nejpodivuhodnějších ledových jeskyní: Téměř kilometr dlouhý tunel vyhloubil horký pramen protékající pod ledovcovými poli na úpatí vulkánu Mutnovskij. Barevné divadlo na průhledném stropě masivní jeskyně navíc není dílem umělého osvětlení ani počítačové grafiky – vytváří jej lom slunečních paprsků pronikajících do podzemí skrz ledovec.

Jeskyně Madžlis al-Džin (v překladu „místo setkání s džinem“) se řadí k desítce největších svého druhu na světě a nachází se na východě Ománu. Měří 310 × 225 m a propadá se do hloubky až 120 m. Pozoruhodnou podívanou nabízí zejména díky přirozenému světlu, které dovnitř proniká třemi hlavními stropními vstupy a ozařuje prakticky celý prostor. Do jeskyně se lze dostat pouze na laně. 

Vápencové jeskyně na okraji města Kuala Lumpur ukrývají jedno z nejdůležitějších poutních míst vyznavačů hinduismu v Malajsii. Vchod střeží obrovská, zlatě natřená socha boha Murugana a do hlavní chrámové jeskyně vede 275 strmých schodů. Vápence, které se usazovaly dlouhých 400 milionů let, jsou dnes také domovem několika vzácných živočišných druhů, včetně pavouka sklípkoše batuského, netopýrů, hadů a makaků. 

Koncem minulého roku si čeští speleologové připsali významný objev: V krasové oblasti Siao-nan-chaj odhalili jeskynní systém o délce 7 km, o kterém jejich čínští kolegové neměli ani tušení. V zemi s 1,4 miliardy obyvatel, jejíž vápencová oblast je 4 500× větší než Moravský kras, totiž působí pouze 150 registrovaných jeskyňářů. K nálezu pomohla především práce se satelitními snímky, díky nimž dokázali speleologové vytipovat cílovou lokalitu. Svůj objev prezentovali čínským kolegům na konferenci v roce 2013 a na konci uplynulého roku do míst vyrazil společný tým. Českou část expedice tvořili především jeskyňáři pracující v Moravském krasu. 

Desítky milionů let staré Carlsbadské jeskyně na jihu Nového Mexika patří k nejhlubším a nejrozlehlejším na světě. Udivují krápníkovou výzdobou, řadou zvláštních geologických útvarů a také největším stalagmitem na Zemi. Turisté ovšem často přijíždějí i za dalším lákadlem: Od května do října totiž z podzemí za soumraku vylétá až 400 tisíc netopýrů, kteří míří za potravou k blízké řece Pecos. Pro nás je zajímavé, že jeskyním dalo jméno nedaleké městečko nesoucí název „Karlovy Vary“ – ovšem v podobě „Carlsbad“.