Podzemní mešita Sancaklar je jednou z nejúžasnějších na světě
Jednoduché linie, silné betonové zdi, kámen. Jen málokdo by hádal, že tahle futuristická stavba stojící uprostřed zeleně na okraji perly orientu a dřívějšího hlavního města Osmanské říše, je mešitou, kde věřící hledají boží blízkost
Tureckou mešitu Sancaklar, která je označována za jednu z nejvýraznějších náboženských staveb moderní doby, byste našli v Istanbulu. Tato budova boří všechny představy o tom, jak by měla mešita vypadat.
Navzdory tradičním představám
Typický minaret, z nějž muezzinové pětkrát denně svolávají muslimy k modlitbě, u mešity Sancaklar (čtěte sančaklar) nehledejte. Místo něj tu k nebi trčí hranatý kamenný monolit, na němž se skví kaligrafickým písmem vyvedený nápis Alláh.
Ugur Tanyeli, který je odborníkem na historii architektury, stavbu představuje slovy: „Tato budova nás nutí, abychom přehodnotili naše představy o tom, jak má mešita vypadat. Tohle modlitební místo nemá exteriér, jde o masu zdiva z poloviny pohřbenou v zemi. Nemá ani minaret v tradičním slova smyslu. Je tu jen pravoúhlý hranol, který minaret symbolizuje. Mít tu minaret ostatně ani nebylo záměrem.“
Rovnost mužů a žen
Neméně futuristický je i interiér mešity. Vedle supermoderní, v bronzové barvě vyvedené umývárny, kde muslimové před vstupem do modlitební síně provádějí tradiční očistný rituál, jsou typickému orientálnímu stylu velmi vzdálené i prostory určené k modlitbě. Doslova revoluční je tu mihráb, tedy výklenek ve stěně mešity, jenž určuje směr modlitby. Ten je vybudován jako výzva k rovnosti mužů a žen.
„Muži a ženy tu jsou od mihrábu téměř stejně daleko. Jsou sice od sebe stále oddělení, ale stojí na stejné úrovni. Jde o jistý experiment směrem k rovnosti pohlaví, čehož jsem si zatím nikde jinde v islámském světě nevšiml,“ popisuje interiér Ugur Tanyeli.
Zaslíbení sakrálním stavbám
Mešitu Sancaklar navrhl architekt Emre Arolat a veřejnosti byla poprvé otevřena v lednu 2014. Jde o nejmodernější mešitu v Turecku a právě její jedinečnost je pro mnohé lákadlem. „Příchozí většinou reagují pozitivně, když vidí tuhle odlišnou architekturu. Když jsou uvnitř a modlí se, vzniká tu mezi nimi a bohem zvláštní duchovní pouto,“ je přesvědčen Ali Elmaci, zdejší imám.
TIP: Neobvyklé cesty do nebe: 7 nejpodivnějších moderních svatostánků
Istanbul se ale v rámci sakrální architektury může pochlubit řadou dalších superlativů. Stojí tu jedna z nejkrásnějších a nejslavnějších mešit světa – mešita sultána Ahmeda, známá díky modrému obložení stěn také jako „Modrá mešita“. Tahle architektonická kráska z počátku 17. století se šesti minarety stojí na břehu Bosporu hned vedle chrámu Boží moudrosti Hagia Sofia (který byl velmi kontroverzně opět ustaven mešitou) a je jednou z největších dominant Istanbulu. Není divu, že tenhle půvabný klenot, který díky své výzdobě představuje vrchol osmanské architektury, ročně za běžných okolností navštíví okolo pěti milionů turistů.
Oceňovaná stavba
Mešita Sancaklar byla navržen architektem Emre Arolatem. V roce 2015 byla oceněna jako náboženská stavba roku. V seriálu Civilizace televize BBC z roku 2018 je popisována jako „jeden z nejpozoruhodnějších náboženských výtvorů moderní doby“ a „jedna z nejúžasnějších mešit na světě“.
Mešita pro menší město
Město ležící na dvou kontinentech, jak se Istanbulu právem říká, má na kontě také jedno úplně čerstvé prvenství. Nedávno zde totiž prezident Erdogan slavnostně otevřel největší mešitu v Turecku, mešitu Camlica (čtěte čamlidže). Stavba, která v sobě kombinuje prvky osmanské a seldžucké architektury, stojí na ploše 57 500 metrů čtverečních a je schopná pojmout až 63 000 věřících, což zhruba představuje počet obyvatel Mostu nebo Opavy.
