Podaří se zachránit téměř nezničitelnou Irbílskou citadelu?
Citadela v iráckém Irbílu patří mezi nejdéle osídlená místa na Zemi a lidé v jejím okolí žijí už sedm tisíc let. Památka s ohromným symbolickým i náboženským významem přitom v průběhu milénií čelila nájezdníkům a také nepříliš citlivým rekonstrukcím
Irbílská citadela patří mezi nejstarší stálá osídlení světa a první zmínky o ní nacházíme na hliněných destičkách se sumerským klínopisem. Datují se přibližně do roku 2300 př. n. l., ale lokalita byla prokazatelně obydlená mnohem dřív: Dochované důkazy hovoří o roce 5000 př. n. l. Roku 331 př. n. l. se nedaleko odehrála bitva u Gaugamél, v níž Alexandr Makedonský slavně rozdrtil armádu perského krále Dareia III. Později se citadela stala součástí Sásánovské říše, existující v letech 224–651, a fungovala jako důležité křesťanské centrum.
Její význam rostl až do roku 1258, kdy ji dobyla mongolská vojska. Od té doby chátrala a obyvatelé se stěhovali do nových domů se zahradami v přilehlém městě. V roce 1984 žilo v pevnosti asi 4 500 lidí, o dekádu později už jen 1 600.
Do citadely vedou tři brány: Nejstarší se nachází na jihu, poprvé ji přestavěli roku 1860, o století později byla zbořena a svoji dnešní podobu získala v roce 1979. Východní bráně se říká harémová a do pevnosti skrz ni vcházely ženy. Dobu vzniku severní brány neznáme – podle některých se datuje do roku 1924, dle jiných je o dvě dekády mladší. K charakteristickým prvkům tamních domů patří vyvýšená arkáda s výhledem na nádvoří, plochá střecha a snížený vchod, který bránil pohledu dovnitř. Obvodovou zeď tvoří stovka domů, jejichž fasády podepírají pilíře.
Dobré rodiny se vracejí
Pod odliv obyvatel se podepsaly i nepříliš šetrné úpravy pevnosti. Například roku 1960 bylo kvůli výstavbě silnice spojující jižní a severní bránu zbouráno 60 domů, mešita a škola. Z náboženských staveb se zachovala jen mešita, pojmenovaná po kurdském islámském duchovním Mullovi Effendim. Razantnost zásahu vyděsila památkáře, a v současnosti se proto o citadelu starají světové organizace i mezinárodní týmy archeologů.
TIP: Tajemný pouštní klenot: Nejstarší most na světě se nachází v irácké poušti
V roce 2007 navíc vznikla komise pro její revitalizaci, jež společně s UNESCO stanovila okolo památky ochrannou zónu, kde nesmějí vyrůstat vyšší budovy než třípatrové. V rámci velkého obnovovacího projektu se z citadely vystěhovalo posledních 840 rodin, jedna však zůstala, aby si místo zachovalo status kontinuálně obývané lokality. Irácká vláda plánuje, že po rekonstrukci památky se tam vrátí až 50 rodin.
