Počátek studené války: Letecký most zásoboval izolovaný Berlín 322 dnů

Ve vzduchu byla cítit sůl Černého moře. Pobřeží Krymu starým mužům prospívalo, až na tu únorovou teplotu. Kníratý Josif Stalin se k hostům moc neměl. Winston Churchill kouřil svůj doutník a strhaný americký prezident Franklin Roosevelt stěží tušil, že za dva měsíce zemře. Druhá světová válka se nezadržitelně blížila ke konci, když se 4. až 11. února 1945 konala Jaltská konference. Jedno z nejdůležitějších setkání v dějinách se zaheslovalo pod krycí název Argonaut. Přítomnost „velké trojky“ výjimečnost potvrzovala. 

Mimo jiné se dojednalo i to, jak bude vypadat Německo po válce. Celá země se měla rozdělit do čtyř okupačních zón, stejně tak i Berlín. Problém byl ale v tom, že ležel sto kilometrů v srdci sovětské zóny. A právě Berlín se stal ústředním bodem politického sváru. Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Michajlovič Molotov nepronesl jen tak pro nic za nic dnes už legendární citát: „Co se stane v Berlíně, stane se v Německu. A co se stane v Německu, stane se v Evropě.“ 

Jestliže mělo hlavní město Německa před válkou 4,6 milionu obyvatel, po ní to bylo už jenom 2,8 milionu. Většina žila v západní části. Město bylo v té době schopno zajistit pouze dvě procenta potravinové potřeby. Všechno ostatní se muselo dovážet. Dohody o propojení neexistovaly. Silniční, železniční a letecké koridory závisely jenom na dobré vůli Sovětského svazu. A ta netrvala dlouho...

Do začátku 250 milionů marek

Tvrdá politická partie začíná. USA, Británie a Francie se jednomyslně dohodly, že ovládaných zón se ani za nic nevzdají, stejně tak Západního Berlína. A to bez ohledu na udržení jednoty Německa! Podobně se nechal slyšet i Sovětský svaz. Byla to patová situace. Nikdo nechtěl couvnout, šlo o vliv v nově se rodící Evropě. 

V místních volbách v roce 1946 odmítlo 86 procent Berlíňanů komunismus. To ale Stalina nezajímalo. Následující měsíce se v podstatě čekalo, až se něco stane. V roce 1947 vznikla sloučením americké a britské zóny tzv. bizonie. Rok nato trizonie s Francií. Hlavní slovo měl americký generál Lucius D. Clay. Sovětský svaz si musel vystačit sám. V březnu 1948 se Stalin dozvěděl, že západní spojenci chystají měnovou reformu jako poslední krok přeměny poválečného Německa. Generalisimus Sovětského svazu se naštval a vydal rozkaz, kterým se mělo omezit zásobování Západního Berlína. Nepomohlo to. 

V pátek 18. června 1948 trizonie definitivně oznámila, že se měnová reforma spouští. O tři dny později se do Berlína převezlo 250 milionů německých marek coby nové oběživo. 23. června 1948 byla měnová reforma uvedena v platnost. Sověti zareagují takřka okamžitě. V noci z 23. na 24. června 1948 turbíny elektrárny Zschornewitz, která dodávala Berlínu elektřinu po celá desetiletí, najednou ztichly. Západní Berlín potemněl. O několik hodin později se uzavřely všechny pozemní a vodní přístupové cesty. Nastala izolace. Ale ne pro osobní přepravu. Ta paradoxně v omezené míře fungovala stále. 

5 000 tun zásob denně 

Začala se řešit otázka, co dál? Kapitulovat a nechat Západní Berlín Stalinovi, nebo se vzepřít? Vojenský zásah nikdo nechtěl – taková akce by mohla vyvolat děsivou reakci. Spojené státy navíc neměly dostatečnou sílu. Již před čtyřmi měsíci snížily počet jednotek na 552 000 mužů. V samém Západním Berlíně bylo jenom 8 973 Američanů, 7 606 Britů a 6 100 Francouzů. To v celé sovětské zóně se pohybovala 1,5milionová Rudá armáda. Američané spoléhali, kdyby bylo nejhůř, na atomové bomby. V polovině roku 1948 jich mohli mít okolo padesáti! V červenci a srpnu proto přepravili do Anglie tři skupiny bombardérů B-29, které atomové pumy mohly nést. 

Nicméně čas ubíhal. Zásoby potravin by vystačily na 36 dnů a uhlí na 45 dnů. Rozhodlo se hned další den, 25. června 1948. „Zřídíme letecký most!“ Vojenský guvernér za Británii sir Brian Robertson předložil nezbytná čísla. Vypočítal, že v průměru jeden člověk denně spotřebuje minimálně 1 700 kalorií. To pro 2,2 milionu obyvatel znamenalo 1 534 tun jídla, plus 3 475 tun uhlí a benzínu. Dohromady přes 5 000 tun zásob. Denně!  

Velikonoční paráda

Byly zřízeny tři letecké koridory: z Hamburku, Hannoveru a Frankfurtu s vymezeným rozpětím 30 kilometrů. První letadlo přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru 26. června. Spojencům ale chyběl dostatek strojů. Místo 5 000 tun zboží se ze začátku přepravovalo jenom pár set tun. To představovalo vážnou hrozbu. Narychlo se sehnala další letadla z Británie, Francie a Kanady. Britská RAF nasadila až 150 Dakot (Douglas DC-3 ) a 40 kusů Avro Yorks. Takhle flotila sice dokázala přepravit 750 tun, ale i tak to bylo pořád málo. Spojené státy musely stáhnout z celého světa jedna z největších dopravních letadel té doby, C-54. Na strojích nelétali jenom američtí nebo britští letci, ale taky Novozélanďané, Australané, Kanaďané a Jihoafričané. 

Sovětský svaz se původně domníval, že blokádou odpor zlomí. Spletl se. Úsilí naopak rostlo. Třeba ve francouzské zóně letouny přistávaly každou minutu! Pak spojence napadlo dát Západnímu Berlínu ještě větší morální infuzi − poslat lidem na Velikonoční neděli dosud největší množství zásob. Od pátečního poledne 15. dubna do poledne 16. dubna 1949 rekord opravdu zlomili – během „velikonoční parády“ se uskutečnilo 1 383 letů a dodalo se 12 941 tun zboží!

Facka pro Stalina

Přetrvávající úspěch zasadil ránu sovětské nadutosti. Velikonoční paráda byla poslední kapkou. Za pár dní se čtyři velcí hráči na berlínském hřišti dohodli o ukončení blokády. Jednu minutu po půlnoci 12. května 1949 povolily sovětské jednotky přejezd. Blokáda, která trvala od 24. května 1948, skončila po 322 dnech! Směr Západní Berlín nabraly desítky vozů a vlaků. Ten první dorazil v 5:32. Když generál Lucius Clay přicestoval do Berlína, salutovalo mu zde 11 000 amerických vojáků s desítkami letadel za zády. Letadla sice létala dál, ale v daleko menším množství. Letecký most byl oficiálně zrušen s posledním zářím 1949, po 15 měsících.

Během nich přišlo o život 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců. V konečném součtu přepravily americké vzdušné síly 1 783 573 tun a britská RAF 541 937 tun. Celkem tedy 2 326 406 tun a provedly neskutečných 278 228 letů! Nalétalo se kolem 150 milionů kilometrů! To odpovídá vzdálenosti Země od Slunce.

TIP: Stanislav Petrov: Muž, který zachránil svět před jadernou válkou

Když blokáda skončila, zmizela i noční můra Berlíňanů. Málokdo věřil, že Spojené státy a Británie vydrží, že se v konfrontaci se Sovětským svazem nepodvolí. I když letecký most přišel spojence přibližně na 224 milionů dolarů (dnes asi 44 miliard korun), havarovalo 17 amerických a osm britských strojů a zemřelo 101 lidí (z toho 78 pilotů), šlo o obrovské morální vítězství Západu. A zároveň facku pro Stalina.

V pondělí 23. května 1949 byla ve třech spojeneckých zónách založena Spolková republika Německo. Sověti 7. října 1949 přispěchali se svou republikou – na území sovětské okupační zóny vznikla Německá demokratická republika. Berlínská blokáda patří k nejzávažnějším konfrontacím poválečného období a ve svém důsledku vedla až k postavení berlínské zdi.