Perla brněnského socialismu: Vzorem pro Janáčkovo divadlo byl antický chrám
Janáčkovo divadlo bylo v době svého otevření největším a technicky nejlépe vybaveným divadlem v tehdejším Československu. Na jeho vybudování si ovšem Brňané museli počkat téměř osmdesát let!
Kde sehnat peníze?
Již od 80. let 19. století usilovalo čerstvě založené Družstvo českého Národního divadla v Brně o získání prostředků na postavení reprezentativní divadelní budovy – svolávaly sefinanční sbírky apořádaly bazary a věcnéloterie. Divadlo na Veveří ulici, kde Národní divadlo od roku 1884 působilo, se totiž od počátku považovalo za provizorní útočiště.
Proběhlo několik architektonických soutěží, realizaci stavby však dvakrát zastavila světová válka a nemalé částky také spolkly následné rekonstrukce stávajících budov. Kvůli těmto a dalším komplikacím se k realizaci přikročilo až v letech 1960 až 1965! Technické možnosti a velkorysá architektonická koncepce předurčily budovu k uvádění velkých operních a baletních inscenací. Bezprostředně po dokončení se sem nastěhoval operní a baletní soubor Národního divadla.
Slavnostní otevření
Poprvé se divadlo otevřelo veřejnosti 2. října 1965 novým nastudováním Janáčkových Příhod lišky Bystroušky v režii Miloše Wasserbauera a za řízení Františka Jílka, vynikajícího janáčkovského dirigenta a propagátora Janáčkova hudebního díla. O šest dní později se před diváky uvedl i soubor baletu a to premiérou Stravinského Petrušky a Ravelova Dafnise a Chloé v choreografii Miroslava Kůry