Papoušci vs. lidé: V Austrálii zuří mezidruhové závody ve zbrojení
Lidé a papoušci vedou válku chytrých nápadů o obsah popelnic v ulicích australských měst
Velcí australští papouškové kakaduové žlutočečelatí (Cacatua galerita), kteří se vyznačují nápadnou žlutou chocholkou, žijí ve východní polovině Austrálie, s výjimkou vyprahlé centrální části kontinentu. Jsou velmi chytří, což jim umožnilo adaptovat se k životu ve městech plných lidí. Rovněž se úspěšně šíří jako invazní druh v dalších částech světa.
Soužití papoušků kakadu s lidmi ale není úplně idylické. Jak uvádí studie, kterou právě publikoval recenzovaný vědecký časopis Current Biology, v australských městech mezi lidmi a ptáky probíhají „mezidruhové závody ve zbrojení“. Nejde pochopitelně o žádné zbraně, ale o chytré nápady, které se týkají popelnic, na jejichž obsah si činí nárok lidé i papoušci.
Mezidruhová válka o odpadky
Mezi oblíbené kratochvíle kakaduů patří prohrabávání popelnic s odpadem. Na tom by nejspíš nebylo nic zlého, kdyby výsledkem jejich návštěv nebyla hromada odpadků rozházených všude kolem.
V boji s nepořádnými ptáky obyvatelé malebného městečka Stanwell Park nedaleko Sydney vyzkoušeli řadu triků – k popelnicím postavili strašáky v podobě hadů a sov, ptáci ale brzy zjistili, že jim ve skutečnosti žádné nebezpeční nehrozí. Kýženého výsledku nedošel ani pokus se zatížením vík popelnic cihlou – kreativní ptáci se naučili cihly shazovat. Další obyvatelé města zabezpečili své popelnice pružnými lanky, i s nimi si ale ptáci po čase poradili. Na každý lidský krok našli papoušci dříve či později odpověď. Rezignovaným lidem tak nezbylo než popelnice vybavit zámkem.
Ptáci vs. lidé
Fascinující a komplikované vztahy mezi lidmi a kakaduy prozkoumala se svými kolegy Barbara Klumpová z německého Institutu Maxe Plancka pro chování živočichů. O své zkušenosti s nepořádnými ptáky se s ní prostřednictvím online dotazníku podělila více než tisícovka Australanů.
Kreativita papoušků a jejich schopnost učit se, udělaly na behaviorální vědkyni značný dojem. Ukázalo se, že ptáci se dokázali učit napodobováním – pokud se některému papouškovi podařilo zábrany překonat a popelnici otevřít, další jedinci byli schopni jeho postup opakovat. Zajímavé podle ní ale byl i způsob, jakým se s problémem vypořádávali lidé. „Byla jsem opravdu ohromena tím, s kolika různými způsoby zabezpečení lidé přišli,“ říká Klumpová.
TIP: Jako z hororu: Australské úřady varují před zvýšeným počtem útoků ptáků
Podle Klumpové není příliš pravděpodobné, že by pomyslný „mezidruhový závod ve zbrojení“ mohl vyústit ve vývoj chytřejší generace kakaduů. „Mají určitou schopnost řešit problémy a víme, že jsou zvědaví a rádi zkoumají nové věci. Nemyslím si ale, že by je jejich zkušenosti s otevíráním popelnic mohly udělat chytřejšími.“
Přestože plenění popelnic v australských městech stále pokračuje, místní to neberou nijak fatálně. „Říkáme jim nebeské krysy, kvůli jejich posedlosti jídlem,“ prozrazuje Katherine Erskineová, majitelka kavárny v Stanwell Parku. „Jsou to hluční bordeláři. Jsou ale krásní a vlastně je máme rádi.“
