Památky praskající ve švech (1): Potápějící se krása Itálie a hra o perlu Jadranu

Nízké ceny, výhodné nabídky ve formě „balíčků“ a ohromující popularita – tak nějak lze definovat masový turismus, jehož základy položil ve druhé polovině 19. století anglický obchodník Thomas Cook. Globální charakter však začal uvedený fenomén získávat až v polovině minulého století s rozvojem transatlantických letů – a vrcholu podle všeho dosáhl v poslední dekádě. 

Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) vzrostl počet mezinárodně cestujících turistů z 674 milionů v roce 2000 na 1 235 milionů v roce 2017 – tedy téměř dvojnásobně. A prognózy naznačují, že se trend v následujících letech nezastaví (viz Cestování v číslech). Turismus sice vygeneruje ročně po celé planetě stovky milionů pracovních pozic a přináší do rozpočtů nezanedbatelné částky, ale má také odvrácenou tvář. Mnohé destinace doslova praskají ve švech a pod náporem návštěvníků památky skomírají, či přímo „mizejí před očima“. 

Není divu, že se v posledních letech řada měst i regionů uchyluje k nepopulárnímu řešení: Vstup na dané místo buď omezují, nebo dokonce zcela zakazují. Kterých metropolí a destinací se podobná opatření týkají nejvíc?

Potápějící se krása Itálie 

• Destinace: Benátky, Itálie 
• Počet turistů: 27 000 000
• Problém: dovolená na jeden den

Romantická projížďka v gondole při západu slunce, krmení holubů na náměstí Svatého Marka a samozřejmě nezapomenutelný karneval v maskách: Když přijde řeč na místa, jež musíte navštívit alespoň jednou za život, italské Benátky obvykle figurují na předních příčkách. Město zamilovaných se rozkládá mimo jiné na 118 ostrovech a patří k nejnavštěvovanějším metropolím světa: Ročně tam zavítá přes 27 milionů turistů. Trvale přitom na benátské adrese žije asi jen 261 tisíc lidí.

V posledních letech však o sobě dává čím dál víc vědět odvrácená tvář popularity. Nejde jen o masy návštěvníků, přestože i s jejich nevhodným chováním už došla místním trpělivost. Radnice tak nedávno vydala nařízení, podle nějž turisté nesmějí například vstupovat do památek v plavkách, koupat se v kanálech, pořádat pikniky na veřejných prostranstvích nebo vyrývat vzkazy do kůry stromů a zdí městských budov. Za neuposlechnutí přitom hrozí pokuta až 500 eur, tedy asi 13 tisíc korun. 

Ohromný problém představují také výletní lodě, které do italské metropole chrlí tisíce turistů a znečišťují ovzduší. Tito „rekreanti“ se obvykle zdrží jediný den a spokojí se s nejlevnější pizzou, ohřátou v mikrovlnné troubě ve stánku na ulici – místo aby zamířili do místních restaurací na čerstvě upečený kousek. Obchodníci a hoteliéři tak z jejich návštěvy nezískají téměř nic. Podle odborníků už navíc vlny způsobené velkými plavidly narušily základy historických budov. 

Nepříznivé dopady nadměrného turismu nakonec přiměly benátskou radnici k radikálnímu řešení: Počínaje letošním červencem se má za jednodenní turistický vstup do historického centra platit až dvacet eur, tj. asi 530 korun. Částka se dotkne návštěvníků označovaných jako „hit and run“, tedy těch, kteří do metropole dorazí jen „na skok“. 

Hra o perlu Jadranu

• Destinace: Dubrovník, Chorvatsko 
• Počet turistů: 4 200 000
• Problém: udržitelná kapacita

Do chorvatského Dubrovníku proudí davy návštěvníků zejména v letních měsících, během posledních roků se však zástupy turistů ještě rozrostly, a to kvůli ikonickému televiznímu seriálu Hra o trůny: Historické centrum města se totiž od roku 2015 objevovalo v některých jeho epizodách. V následujících dvou letech stoupl příliv cizinců bezmála o 10 % a uvedený trend přetrval. 

Do malebného letoviska na pobřeží Jadranu přijíždějí turisté opět především v obřích výletních lodích. Jen předloni tam kotvilo 539 podobných plavidel, z nichž vystoupilo na břeh neuvěřitelných 749 tisíc lidí. Většina samozřejmě toužila zhlédnout 800 let staré centrum obehnané hradbami, které znají ze seriálu. 

Jenže tamní restauratéři, obchodníci ani stálí obyvatelé si s nezvyklým náporem neuměli poradit. Starosta proto vyhlásil plán na omezení maximálního počtu návštěvníků historického centra z osmi tisíc osob denně na polovinu. Varování vydalo i UNESCO, na jehož seznamu chráněných památek starý Dubrovník figuruje už od roku 1979: Ocitá se přitom v ohrožení kvůli ohromnému počtu lidí i výletních lodí, jež narušují „udržitelnou kapacitu města“.