Paleontologové objevili v bavorském lomu fosilii zubatého ptakoještěra

Druhohorám vládli plazi, a to platilo nejen o souši a vodě, ale i o vzduchu. Rozkvětu se dočkala pestrá a početná skupina ptakoještěrů – pterosaurů (Pterosauria), kteří se stali prvními létajícími obratlovci. Z dnešního pohledu byli pterosauři velmi zvláštní stvoření, jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem a měli velmi lehké duté kosti. Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří pterodactylus, pteranodon nebo třeba quetzalcoatlus.

Zubatec z Bavorska

Paleontologové nedávno objevili v bavorském lomu fosilii dalšího pterosaura – objevený ptakoještěr, který podle vědců žil přibližně před 157 až 145 miliony let, dostal jméno Balaenognathus maeuseri a jeho výjimečně zachovalá fosilie naznačuje, že šlo o velmi zvláštního tvora.

Fosilie Balaenognathus maeuseri (foto: Paläontologische Zeitschrift, David Martill, CC BY-SA 4.0)

Jeho jméno Balaenognathus maeuseri odkazuje na velrybu grónskou (Balaena mysticetus), která má v tlamě místo zubů stovky kostic, které jí pomáhají filtrovat drobnou potravu z mořské vody. Balaenognathus znamená „velrybí tlama“ a David Martill z britské Univerzity v Portsmouthu, který se na objevu fosilie podílel, se domnívá, že nově objevený pterosaurus se živil podobným způsobem. 

„Čelisti tohoto pterosaura jsou opravdu dlouhé a jsou lemované jemnými zoubky s malými mezerami, čímž připomínají hřeben. Jeho dlouhá čelist je zahnutá vzhůru jako je tomu u dnešních tenkozobců a na konci se rozšiřuje ve tvaru lžíce,“ přibližuje podobu ptakoještěra David Martill. Některé zoubky jsou zakončené drobnými háčky, což je podle vědců unikátní a u ptakoještěrů doposud nevídané.

Neškodný prosévač vody

Martill a jeho kolegové věří, že balaenognathus se mohl živit například drobnými korýši, jako jsou krevety, kteří žili v tehdejších mělkých mokřadech a lagunách. Jeho jemné zoubky mu sloužily k filtrování kořisti a drobné háčky na koncích zubů mu umožňovaly udržet kořist v tlamě.

TIP: Zbaveni zemské tíže: Kdy se vznesli první tvorové do vzduchu?

Svým zjevem balaenognathus připomíná jiného ptakoještěřího zubatce z rodu Pterodaustro, který obýval území dnešní Jižní Ameriky. Na rozdíl od balaenognathuse měl ale jihoamerický ptakoještěr zuby nesymetrické – velmi dlouhé v horní čelisti a výrazně kratší v té dolní. Jakkoli se balaenognathus může jevit jako zvláštní, podle autorů studie uveřejněné v odborném časopisu Paläontologische Zeitschrift, šlo vlastně o jednoho z blízkých členů rodiny pterodaktylů.