Paleontologové objevili fosilii téměř kompletní lebky vrcholového predátora oligocénu severní Afriky
Paleontologové objevili ve slavné oáze Fajjúm v Libyjské poušti téměř kompletní lebku doposud neznámého hyaenodontida. Dávná šelma byla vrcholovým predátorem tehdejší přírody.
Jihozápadně od egyptské Káhiry se v nížině Libyjské pouště nachází oáza Fajjúm. V dávné minulosti šlo o bažinatý krokodýlí ráj, ze kterého se později stala obilnicí Egypta a Římské říše. V dnešní době je tato úrodná oblast nejen oblíbenou destinací turistů, ale také paleontologů, kterým nabízí velmi bohaté zásoby rozmanitých fosilií ze starších třetihor.
Paleontologové, které vedla Shorouq Al-Ashqarová z egyptské Univerzity v Al-Mansúře nedávno učinili v oáze Fajjúm senzační nález, splněný sen paleontologů. Podařilo se jim zde objevit téměř kompletní lebku doposud neznámého hyaenodontida, tedy dravého savce z příbuzenstva dnešních šelem, který podle proporcí hrál roli vrcholového predátora tehdejšího světa.
Postrach oligocénu
Hyaenodontid s ostrými zuby a mohutnými svaly v tlamě byl velký zhruba jako dnešní levhart. Paleontologové jej pojmenovali Bastetodon syrtos, podle egyptské bohyně Bastet, ztělesňující ženskou rafinovanost, která byla zobrazovaná se lví a později s kočičí hlavou. Podrobnosti objevu vědci popisují v odborném časopisu Journal of Vertebrate Paleontology.
Bastetodon žil podle paleontologů v době kdy horký svět období eocénu přecházel do globálního ochlazování, které probíhalo v oligocénu. Výzkumem fosilií z oázy Fajjúm mohou vědci sledovat dávné klimatické zvraty, a také to, jak vznikaly ekosystémy, které v podstatě existují až do dnešní doby. Kataklyzmatické změny klimatu i tektonické pohyby změnily Afriku. Objevila se nová prostředí i nové typy kořisti. Hyaenodontidé postupně odešli ze scény a nakonec vymřeli. Jejich místo zaujali příbuzní dnešních moderních kočkovitých a psovitých šelem, s jejichž potomky se setkáváme dodnes.
