Operace Biting 1942: Britské kousnutí (2)

Dokončení ze včerejšího dne

K úspěchu potřebovalo Královské letectvo oblohu bez mraků a námořnictvo zase úplněk, který by zajistil dostatek světla pro evakuaci. Dne 27. února 1942 počasí dovolilo zahájit akci a bombardéry Whitley 51. perutě RAF se i s parašutisty na palubě vznesly do vzduchu. Výsadek se povedl téměř na výbornou, když pouze část sekce Nelson dopadla mimo plánovanou zónu doskoku. Frostovy zbývající síly se rychle shromáždily a začaly plnit své úkoly. Jednotka Rodney vyrazila na pobřeží, zatímco Hardy, Nelson a Jellicoe vyrazily k radaru Würzburg. Parašutisté obklíčili vilku nedaleko radaru a na Frostovo zapískání zaútočili granáty i palbou. Tu opětoval pouze jediný Němec, který na Brity střílel z okna v prvním patře.

Frostovi muži ho rychle zastřelili a Cox se pustil do demontáže radaru. Němci se mezitím vzpamatovali z počátečního šoku a ze svých postavení severně od vilky spustili prudkou palbu. Později přisunuli také posily a začali na parašutisty vyvíjet velký tlak. Technikům se naštěstí podařilo celkem rychle demontovat potřebná zařízení a mohla začít evakuace vojáků i techniky.

Ústup pod palbou

Ve chvíli, kdy Britové zahájili ústup, začali velmi citelně chybět muži sekce Nelson, z nichž většina dopadla víc jak tři kilometry jižně od plánovaného místa seskoku. Zbytek jejich jednotky totiž nebyl dostatečně silný k tomu, aby vyčistil pláž od Němců. Major Frost posílil útočníky sekcí Rodney. Jako rozhodující síla se ale v boji na pobřeží ukázali právě ztracení muži z jednotky Nelson, kteří po usilovném pochodu dorazili na místo a obchvátili z boku německý kulomet, který blokoval hlavní části výsadku cestu na pláž.

Ani tehdy ale ještě neměli muži majora Frosta vyhráno. V první chvíli se totiž nepodařilo navázat spojení s námořnictvem, které mělo úspěšné nájezdníky dopravit domů. Poslední nadějí výsadkářů se staly světlice. Téměř okamžitě po jejich odpálení se lodě skutečně objevily, byť se později ukázalo, že jejich příjezd neměl s tímto signálem nic společného. Brity totiž zdržela německá hlídková loď, která je málem objevila a jíž se museli vyhnout.

Ve čtvrt na tři v noci ale konečně mohlo začít naloďování, které kryla palbou jednotka Commandos. Akce pod silnou německou palbou ale neproběhla příliš koordinovaně, když některá plavidla zůstala poloprázdná, zatímco na jiných se vojáci tísnili jako sardinky. Kolem půl čtvrté byl cenný náklad a všichni dosažitelní muži na palubě a lodě zvedly kotvy. S úsvitem se pak nad loděmi objevily stíhačky, které je bezpečně doprovodily až do přístavu.

Proklatě odvážný nájezd

Operace Biting skončila obrovským britským úspěchem. Podařilo se dopravit do Anglie většinu radarových částí, které vědci požadovali. Jedním ze dvou zajatých Němců byl navíc radarový operátor, kterého si tajná služba okamžitě vzala do parády a začala ho vyslýchat. Poznatky získané prozkoumáním radaru Würzburg britské vědce utvrdily v tom, jaká opatření je potřeba zavést k ochraně bombardovacích svazů.

Jedním z nich se pak například staly proužky hliníku, které letouny vypouštěly ve velkých množstvích a které odrážely paprsky německých radarů. Ty pak byly kvůli zahlcení obrovským množstvím impulsů téměř k ničemu. Britové zaplatili za tuto výhodu jen velmi málo. Stovky osádek bombardérů se podařilo zachránit za cenu dvou padlých a šesti zajatých v operaci Biting. Vskutku povedené kousnutí.