Odvážná hypotéza: Mohl by být Betelgeuse ve skutečnosti dvojhvězdou?
Nedávné podivné změny v jasnosti veleobra Betelgeuse stále nedávají astronomům spát. Nová studie naznačuje, že jejich příčinou by mohl být doposud neznámý hvězdný společník.
Červený veleobr Betelgeuse ze souhvězdí Orionu je jednou z nejjasnějších hvězd severní oblohy. Druhá nejjasnější stálice v souhvězdí Orionu je zhruba 1 400× větší než Slunce a více než 100 000× zářivější. Podle astronomů jde o hvězdu, která dospěla na konec své životní dráhy a tomu odpovídají i její extrémní projevy – vyvrhuje množství hmoty a prudce mění svou jasnost. Dřívější pozorování pomocí soustavy ALMA také naznačují, že Betelgeuse dramaticky rotuje – podle odhadů rychlostí až 5 km/s, což je mnohonásobně více, než bychom u podobné hvězdy čekali.
Pozornost astronomů si veleobr Betelgeuse získal na konci roku 2019, kdy se viditelně snížila jeho jasnost. Část odborníků tehdy spekulovala o blížící se (v horizontu milionu let) explozi v podobě supernovy. V dubnu 2020 se ale jasnost Betelgeuse opět vrátila k normálu. Snímky dalekohledu VLT následně odhalily, že záhadné slábnutí jasnosti veleobra způsobilo zastínění závojem prachu, který se vytvořil následkem poklesu teploty v jeho atmosféře.
Nová a doposud nerecenzovaná studie Jareda A. Goldberga, teoretického astrofyzika z newyorského Centra pro výpočetní astrofyziku, přichází s alternativním vysvětlením. Podle Goldberga by za změnou jasnosti Betelgeuse mohl ve skutečnosti stát jeho (doposud neznámý) hvězdný společník. Pokud by se předpoklad o existenci hvězdného společníka podařilo potvrdit, znamenalo by to poměrně zásadní revizi (téměř) všeho, co o Betelgeuze víme, včetně očekávaného přerodu hvězdy v supernovu.
