Umírající veleobr Betelgeuse mate astrofyziky: Je jeho extrémní rotace jen optický klam?

Betelgeuse ze souhvězdí Orionu je jednou z nejjasnějších hvězd na severní obloze. V minulosti se kolem tohoto červeného veleobra objevila řada spekulací, včetně možnosti, že by mohl v blízké době explodovat jako supernova.

V každém případě jde o ohromnou hvězdu, asi tisíckrát větší než Slunce, která dospěla na konec své životní dráhy. Tomu odpovídají i extrémní projevy, které u této hvězdy pozorujeme. Vyvrhuje množství hmoty a prudce mění svou jasnost. Dřívější pozorování pomocí soustavy ALMA také naznačovala, že Betelgeuse dramaticky rotuje – podle odhadů rychlostí až 5 km/s, což je mnohonásobně více, než bychom u podobné hvězdy čekali.

Vroucí veleobr

Astrofyzik Jing-Ze Ma z německého Institutu Maxe Plancka a jeho kolegové nabízejí ve studii, publikované odborným časopisem Astrophysical Journal Letters, jiné vysvětlení zvláštního chování červeného veleobra. Důvodem, proč Betelgeuse vypadá jako by rychle rotoval, je podle vědců jeho divoce vroucí povrch. 

Proti Slunci, které je relativně klidné a tiché, působí povrch Betelgeuse, jako by celý divoce vařil. Když se jedna velká bublina objeví na jedné straně veleobra a na druhé straně jiná bublina zmizí, na snímcích v oblasti rádiového záření to může vypadat, že Betelgeuse zběsile rotuje. Ve skutečnosti se tak ale nejspíš neděje. Závěry Maova týmu, že extrémní rychlost rotace je jen výsledkem optického klamu, sice nelze považovat za definitivní, podporují je ale výsledky hydrodynamických simulací.