Ochranáři hodlají bombardovat jedem myší vetřelce na ostrově Marion
Invazní myši na ostrově Marion decimují populaci albatrosů a dalších mořských ptáků. Ochranáři jim nyní chtějí čelit pomocí 600 tun otrávených pelet, které mají na ostrov shazovat vrtulníky.
Ostrov Marion, větší ze dvojice jihoafrických Ostrovů prince Edvarda, které leží na půl cesty mezi jižním cípem Afriky a severem Antarktidy, je fascinujícím vulkanickým světem, kam lidská noha míří vlastně jen kvůli výzkumům. Na ostrově, kterému dominuje 1 230 metrů vysoká sopka State President Swart, sice lidé trvale nežijí, hnízdí zde ale množství mořských ptáků, včetně například albatrose stěhovavého (Diomedea exulans).
Marion má již dlouhá desetiletí problém se zavlečenými invazními druhy. Nejprve sem na počátku 19. století dorazily myši, které se poměrně záhy ukázaly být pro zdejší ptačí populace pohromou. Následný cílený dovoz několika koček se pro ptáky neukázal jako dobré řešení. Zatímco populace koček utěšeně rostla, ročně jim padlo za oběť okolo 450 000 ptáků. Kočky se na ostrově podařilo zcela vyhladit v roce 1991 a totéž by nyní ochránci přírody rádi dokázali i v případě myší.
Marion bez myší
Jak uvádí ochranář Mark Anderson, výkonný ředitel společnosti BirdLife South Africa, myši doslova požírají ptáky zaživa. Někdy trvá i několik dnů, než poranění ptáci útokům myší podlehnou. Situace došla tak daleko, že dnes je 19 z 29 druhů, které se na ostrově rozmnožují, ohrožených místním vyhynutím.
Odborníci proto přicházejí s plánem nazvaným „Marion bez myší“. Ostrov hodlají doslova zasypat tunami otrávených pelet. Projekt za 29 milionů dolarů již získal čtvrtinu prostředků potřebných k vyslání helikoptér, které na ostrov shodí 600 tun jedovatých pelet. K prvnímu náletu by mělo dojít v zimě 2027. Myši budou v té době hladové a na Marionu tou dobou nebývají téměř žádní ptáci.
Nepůjde ale o nic jednoduchého – ostrov měří na délku 25 kilometrů a na šířku 17 kilometrů a nálety musí podle Andersona vyhubit všechny myši do poslední. „Musíme se zbavit všech myší. Kdyby přežil byť i jediný samec a samice, mohli by se časem rozmnožit a situace by se později vrátila do stavu, v jakém se nacházíme dnes,“ říká Mark Anderson.
