Obrněný transportér Pandur II: Český pandur pětkrát jinak
Představme si hlavní verze pandurů určených pro českou armádu a podívejme se na okolnosti jejich nákupu
Nejvíce, tedy 72 vozidel s označením KBVP, operuje v naší armádě jako bojové vozidlo pěchoty. Tomu také odpovídá výběr nástavby, kterou představuje ve dvou rovinách stabilizovaný, dálkově ovládaný věžový komplet RCWS-30 Samson izraelské zbrojovky Rafael.
Obsahuje automatický kanón Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm americké společnosti Alliant Techsystems a s ním spřažený kulomet M240 ráže 7,62 mm, vyráběný americkou firmou s belgickými kořeny Fabrique Nationale d‘Herstal. Tuto výzbroj doplňují dvě izraelské protitankové střely Spike-LR řízené optickým kabelem, kterými lze dosáhnout účinného zásahu do 4 000 m.
Český pandur pětkrát jinak
Do vybavení věže patří vrhač kouřových granátů, umožňující zadýmování okolí vozidla. Standardní Pandur II nese tři kamery, poskytující osádce přehled o situaci v okolí vozidla. Výrobce Samson k nim přidává ještě kamery pro denní a noční vidění a laserový zaměřovač, zvyšující přesnost palby. Díky tomu, že se věžový komplet RCWS-30 nachází zcela vysunutý nad korbu, pojmou útroby vozidla kromě dvou členů posádky ještě dalších 12 pěšáků.
Čtyři z českých Pandurů II prošly ještě před nasazením v Afganistánu dalšími úpravami a nesou označení KBVP M1 RVS. Ochranné kovové pláty nahradila speciální keramika a přibylo ještě přídavné, tzv. mřížové pancéřování před protitankovými střelami používanými Tálibánem. Pravdou ovšem je, že touto úpravou přišlo vozidlo o svou obojživelnost. Za označením KBVP-PZ a KBVP-PZLOK se pak skrývá dvakrát osm průzkumných pandurů.
Také do jejich výbavy patří věžový komplet RCWS-30. Nad jeho rámec ovšem disponují dalšími, mnohem výkonnějšími senzory, které umožňují pozorování a případné laserové zaměřování zachycených cílů v denní i noční době. Všechny tyto prostředky tvoří integrovaný průzkumný systém a nacházejí se na výsuvném stožáru. Verze PZLOK má navíc k dispozici radiolokátor z produkce francouzské firmy Thales. Ten i přes malý vyzařovaný výkon 1 Watt dokáže zjistit pohybující se osobu na vzdálenost 10 km, jedoucí osobní vůz na 15 km a nákladní vůz, tank nebo letící vrtulník až na vzdálenost 25 km.
Do vybavení obou modifikací pak ještě patří souprava dálkového průzkumu, představovaná obdobnými senzory jako v předchozích případech, které ovšem osádka používá mimo vozidlo. Pro zajímavost dodejme, že průzkumné pandury pomáhaly od prosince 2014 střežit areál muničního skladu ve Vrběticích. Čtyři kusy zdravotnického kolového obrněného transportéru KOT-Zdr mají zadní zvýšenou nástavbu. Do svých útrob díky tomu pojmou potřebné medicinské vybavení a čtyři ležící, osm sedících nebo dva ležící spolu se čtyřmi sedícími osobami. Osádku stroje tvoří tři vojáci včetně zdravotníka.
Také ženijní KOT-Ž si česká armáda pořídila ve čtyřech exemplářích. Na tomto vozidle se nachází věžový komplet RCWS-12,7 vybavený těžkým kulometem Browning M2HB ráže 12,7 mm americké provenience a senzorové vybavení shodné s typem RCWS-30. Vůz má navíc ve výbavě naviják a disponuje schránkami či koši pro přepravu potřebného ženijního vybavení. Odhlédněme od okolností provázejících samotný nákup strojů. Mimochodem, takřka každý, i mnohem méně lukrativní byznys vždy vzbuzuje otazníky a podezření. A nemusí jít vždy nutně o obchod se zbraněmi v kombinaci s českou kotlinu.
Jaký tedy Pandur II skutečně je? Jednoznačná odpověď opravdu neexistuje. Především nutno říct, že je prakticky nemožné vytvořit takříkajíc „univerzální“ obrněný transportér či bojové vozidlo pěchoty. A také, že u každého zbraňového systému se dříve či později najde jedna či více slabin. Možná kdyby existoval Pandur II v době, kdy se česká armáda aktivně podílela na řešení krize v zemích bývalé Jugoslávie, býval by zřejmě ideálním strojem. Nyní se ovšem bezpečnostní situace výrazně změnila a tak jedině čas ukáže oprávněnost jeho volby.
Nákup pandurů pro českou armádu
- září 2001 Teroristický útok v USA vede k vyhlášení „války proti terorismu“. Přesun OT-64 z Hodonína ke Svobodné Evropě v Praze nedokončily dva ze čtyř transportérů.
- listopad 2003 Vláda Vladimíra Špidly souhlasí s plánem ministerstva obrany koupit 240 nových transportérů.
- 2004–2005 Odprodej posledních kusů OT-64 do šrotu nebo do zahraničí.
- duben 2005 Vláda Stanislava Grosse vypsala výběrové řízení na nákup 240 obrněných transportérů. Nabídku předložilo sedm fi rem, kromě pozdějšího vítěze třeba finská Patria, britský BAE systém, německý Rheinmettal nebo italská Iveco Fiat.
- leden 2006 Vláda Jiřího Paroubka rozhodla i přes protesty firem Patria a Iveco Fiat o nákupu Pandurů II za 24 miliard korun od rakouské firmy Steyr-Daimler-Puch, která už v té době patřila pod americkou společnost General Dynamics.
- červen 2006 Karel Kühnl na konci svého působení ve funkci Ministra obrany podepsal smlouvu o nákupu.
- konec 2007 Pandury II nevyhověly ve vojskových zkouškách. Vláda Mirka Topolánka nejprve uvedla, že odstoupí od smlouvy, později hovořila jen o možném snížení počtu nakupovaných kusů.
- leden 2008 Ministryně Vlasta Parkanová informovala o trvajícím požadavku na odstoupení od kupní smlouvy.
- duben 2008 Vláda Mirka Topolánka schválila nové testy pandurů s předpokládaným nákupem 107 těchto obrněnců.
- březen 2009 Ministr Martin Barták po úspěšném ukončení testů podepsal novou smlouvu na nákup 107 strojů za 14,5 miliardy korun.
- září 2009 Armáda ČR převzala prvních 17 pandurů.
- únor 2010 V médiích se objevilo první podezření z korupce. Rakouská strana začala kauzu vyšetřovat. Česká policie zřídila speciální vyšetřovací tým.
- červenec 2010 Začalo vyšetřování společného česko-rakouského policejního týmu.
- září 2010 Ministr financí Miroslav Kalousek za souhlasného stanoviska Mirka Topolánka poukázal na údajné lobování ministra obrany Alexandra Vondry při nákupu pandurů. V médiích proběhla debata o vhodnosti vozidel. Terčem kritiky se stala ztráta schopnosti překonávat vodní toky při dodatečném opancéřování či absence bočních střílen.
- květen 2011 Bývalý zaměstnanec Steyru vypověděl, že kontroverzní lobbista Marek Dalík coby blízký spolupracovník Mirka Topolánka požadoval půl miliardy korun za to, že ČR neodstoupí od kupní smlouvy.
- červenec 2011 V médiích se objevila zpráva o tom, že české pandury stály čtyřikrát více než ty portugalské.
- únor 2012 Nákup strojů začali po rozpadu týmu rozkrývat noví vyšetřovatelé.
- říjen 2012 Česká policie zadržela Marka Dalíka, ale nakonec ho nevzala do vazby.
- 2014 Zhoršená mezinárodní bezpečnostní situace donutila přehodnotit výdaje na dlouhodobě podfi nancovanou českou armádu. Zvýšený příliv peněz dovoluje nové nákupy. Mezi položkami se objevují také další pandury i vozidla určená k jejich vyproštění.
- květen 2014 Státní zastupitelství podalo na lobistu Dalíka žalobu poté, co ho policie obvinila z pokusu o podvod.
- prosinec 2014 Nasazení strojů po výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku.
- duben 2015 Ministerstvo obrany předpokládá vypsání zakázky na dodání 20 pandurů ve velitelském provedení, které nebyly zakoupeny z důvodu redukce nakupovaných kusů při prvním tendru.
