Obloha v první polovině května: Máj, tranzitujícího Merkuru čas
Vyrazte pozorovat přechod Merkuru přes Slunce. Půjde o unikátní podívanou, jaká nebyla k vidění deset let
V květnu opanují noční oblohu opět jasné planety: Jupiter, Mars a Saturn. Ostatně ve stejném pořadí se objeví i na nebi. Zatímco žlutobílý Jupiter bude vidět již s nástupem noci v souhvězdí Lva vysoko nad jihem, Mars a Saturn se ukážou až později – v průběhu první poloviny noci. Oranžový Mars hledejte v souhvězdí Štíra nad jihovýchodním obzorem a nažloutlý Saturn pak nalevo od rudé planety v sousedním souhvězdí Hadonoše. Planetární kompozici ozdobí i nápadná hvězda Antares ze souhvězdí Štíra, která se bude nacházet směrem na jih, zhruba napůl cesty mezi oběma planetami.
S dalekohledem, ale opatrně
Nejzajímavější nebeské představení se však v květnu odehraje na denní obloze a hlavními aktéry budou naše hvězda a nejmenší planeta Sluneční soustavy. 9. května totiž dojde k přechodu Merkuru přes Slunce. Vše vypukne přibližně v 13:12 SELČ (začátek i konec přechodu se mohou o pár minut lišit v závislosti na zeměpisných souřadnicích pozorovatele), kdy se při levém okraji slunečního disku objeví tmavá a drobná silueta Merkuru.
Planeta má bohužel velmi malý úhlový průměr – pouhých dvanáct obloukových vteřin – což znamená, že ji očima nespatříme. Budete-li ji chtít zahlédnout, neobejdete se bez dalekohledu, buďte však opatrní - bezpečné zhlédnutí úkazu je možné s využitím filtru pro pozorování Slunce, který nasadíte na objektiv svého dalekohledu a sluneční svit tak adekvátně zeslabíte.
Merkur rozpoznáte snadno i v případě, že budou na naší hvězdě tmavé sluneční skvrny. Jeho silueta bude totiž výrazně tmavší a navíc perfektně kruhová. A jelikož nemá planeta atmosféru, bude její kotouček dokonale ostrý. Pokud si přesto nebudete jistí, zda Merkur vidíte, chvíli počkejte. Planeta se prozradí svým pohybem. Putovat bude směrem k dolnímu okraji slunečního disku, který opustí zhruba ve 20:40 SELČ. Po celou dobu bude vlastně probíhat velmi malé zatmění Slunce Merkurem. Konec zákrytu ovšem nespatříme – naše denní hvězda totiž o deset minut dřív zmizí za západním horizontem.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 15. května | 5 h 27 min | 20 h 01 min |
| 30. května | 5 h 06 min | 20 h 21 min |
V první polovině května je Slunce do znamení Býka
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| nov | 6. května | 5 h 23 min | 19 h 44 min |
| První čtvrt | 13. května | 11 h 46 min | 1 h 31 min |
Planety na noční obloze
Merkur je nepozorovatelný
Venuše je nepozorovatelná.
Mars je viditelný po celou noc.
Jupiter je viditelný po celou noc kromě rána.
Saturn je viditelný po celou noc.
Uran je nepozorovatelný.
Neptun viditelný ve druhé polovině května ráno, nízko nad východem.
Úkazy na nebi
5. května – maximum meteorického roje Akvarid
9. května – přechod Merkuru přes Slunce (začátek přechodu v 13:12 SELČ při levém okraji slunečního disku, konec přechodu ve 20:40 SELČ při pravém dolním okraji); závěr přechodu nebude pozorovatelný, neboť asi o 10 minut dřív Slunce zapadne
14. a 15. května – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
