Oáza klidu: V blízkosti černých děr se zřejmě mohou formovat nové hvězdy

Nová studie naznačuje, že interakce mezi sousedními galaxiemi uvolňují mezigalaktický plyn, který se pak stává potravou supermasivních černých děr.

03.03.2023 - Martin Reichman



Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo objevit nejtěžší a zároveň nejmladší hvězdu ležící přímo v srdci Mléčné dráhy. Její hmotnost odpovídá přibližně desetinásobku hmotnosti Slunce. Hvězda, označovaná jako X3a, se nachází v bezprostřední blízkosti černé díry Sagittarius A* – od tohoto gravitačního monstra, s hmotností přesahující čtyři miliony Sluncí, ji dělí jen zhruba dva světelné roky. Právě relativně krátká vzdálenost od černé díry je tím, co činí objevenou hvězdu výjimečnou. Podle dosavadních teorií by totiž vůbec neměla existovat. Studii publikoval časopis The Astrophysical Journal.

Hvězda X3a je podle vědců přibližně 10× větší než Slunce a 15× hmotnější. Její stáří odhadují na několik desítek tisíc let. (foto: Florian PeißkerCC BY 4.0)

Podle Michala Zajačeka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který byl součástí objevitelského týmu, je okolí černé díry považováno za velmi nehostinnou oblast, která se vyznačuje vysoce dynamickými procesy a intenzivním rentgenovým a ultrafialovým zářením. Jak je tedy možné, že se v takovém místě zformovala hvězda?

Tanec na hraně

Astronomové postupně prokázali, že ve vzdálenosti pouhých několika světelných let od černé díry se nachází oblast, která překvapivě podmínky pro vznik hvězd splňuje. Prstenec plynu a prachu je tam totiž dostatečně chladný a chráněný před ničivým zářením. Nízké teploty a vysoké hustoty zajišťují prostředí, kde mohou vznikat mračna o hmotnosti stovek Sluncí. Když se vytvoří dostatečně hustý oblak, vlivem vlastní gravitace se zhroutí a vytvoří jednu nebo více protohvězd. Svou hmotností navíc X3a patří mezi větší hvězdy, které se na rozdíl od menších vyvíjejí a dospívají velmi rychle.

TIP: Němečtí vědci zpřesnili odhadovanou hmotnost černé díry v centru naší Galaxie

Podobné prachové a plynné prstence lze nalézt i v jádrech jiných galaxií, a i v nich tak podle vědců zřejmě mohou existovat velmi mladé hvězdy. Odpověď na otázku, zda jsou podobné „oázy klidy“ spíše pravidlem či zda jde o bizarní anomálii, by mohla odhalit budoucí pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba a plánovaného Extrémně velkého dalekohledu v Chile, které vědcům umožní toto pozoruhodné místo lépe prozkoumat.


Další články v sekci