Nový tank pro českou armádu: Hledání náhrady za vysloužilé T-72 (1)
Se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě, kterou ovlivňuje obnovení ruských imperiálních ambicí, aktualizuje řada evropských zemí svou obrannou
strategii. Byť se před deseti lety zdálo, že velkým počtům těžké techniky odzvonilo, aktuální trend se mění
Armáda ČR v současné době provozuje 30 modernizovaných tanků T-72M4 CZ, dalších několik desítek T-72M/M1 pocházejících ještě ze ZŤS Martin pak udržuje ve skladech jako výcvikovou a mobilizační zálohu. Přestože se nyní ministerstvo obrany zaměřuje zejména na nové vrtulníky a bojová vozidla pěchoty, koncepce rozvoje AČR předpokládá přezbrojení tankových jednotek v nadcházející dekádě.
Rapidní zeštíhlování
Vývoj českých obrněných formací představoval v posledních letech esenci všeho negativního, co potkalo naše ozbrojené síly v průběhu transformace. Podle pařížské Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě může Česká republika po rozdělení Československa vlastnit 957 bojových tanků.
Armáda, roky budovaná v rámci Varšavské smlouvy s důrazem na těžkou techniku, tak po ratifikaci dohody zničila a prodala stovky strojů, zejména typu T-55 různých verzí. V polovině 90. let se pak politické vedení státu rozhodlo nevyužít zahraničních modernizačních programů řady T-72 (aktivně se nabízel zejména ukrajinský T-72MP) a rozhodlo se upravit podle vlastního zadání 350 strojů.
Sedmdesát dvojky v důchodu
Záhy se z finančních důvodů snížil počet vylepšovaných vozidel na 140 a nakonec na oněch 30 kusů, které dodnes používá 73. tankový prapor 7. mechanizované brigády. Kdo sleduje účast tanků T-72M4 CZ na veřejných akcích, těžko může přehlédnout jejich výraznou fyzickou opotřebovanost. Podle nepotvrzených informací stojí více než polovina M4 CZ takříkajíc „na špalcích“ a při výcviku je musí nahrazovat starší verze T-72M/M1.
Pokud si navíc uvědomíme, že původní modernizační proces se nepodařilo zcela dokončit (stroj například používá původní sovětské stabilizátory kanonu) a že již dnes nelze získat náhradní díly na řadu komponent, protože jejich výrobci zanikli, přichází debata o budoucnosti tanků v AČR právě včas.
Těžší bévépéčko nestačí?
Před lety ministerstvo obrany uvažovalo o vývoji vlastního typu, nicméně později naše plánovače dostihla ekonomická realita. Ovlivnily je také zkušenosti polské armády, která uvažovala o zařazení MBT (hlavního bojového tanku) domácí výroby neúspěšně hned několikrát (připomeňme ambiciózní, ale zrušený projekt Goryl). A přestože se tu a tam objevují názory, že bychom měli tanky vyřadit a tankový prapor zrušit, mezi politiky i odbornou veřejností panuje pod vlivem událostí posledních let shoda, že české tankové jednotky musí být zachovány a přezbrojeny.
Pokračování: Nový tank pro českou armádu: Hledání náhrady za vysloužilé T-72 (2)
Shoda však nepanuje v názoru, jaký druh tanku provozovat. Část generality, zejména bývalí výsadkáři, nepovažuje za nutné, abychom si zachovali schopnost provozovat a nasazovat MBT. Namísto toho navrhují, aby se na základě nového bojového vozidla pěchoty, které se pro AČR právě vybírá, nakoupily lehké tanky se 105mm nebo 120mm kanonem. Pokud mluvíme o favoritech výběrového řízení na BVP, máme na mysli zejména španělský ASCOD, který může nést různé varianty věží se 105mm a 120mm kanony, a švédské vozidlo CV90, jehož výrobce už dříve představil varianty s výzbrojí stejných ráží.
