Nový lék by mohl vrátit paměť pacientům s Alzheimerovou chorobou

V posledních letech se její stále jasněji, že neblaze proslulé proteinové amyloidní plaky v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou jsou spíše symptomem a nikoliv nutně příčinou této obávané neurodegenerativní nemoci, která se objevuje u stále mladších lidí. Přesto se většina léčiv, které jsou pro tyto pacienty k dispozici, zaměřuje právě na tyto plaky.

Platí to i pro léky lecanemab a aducanumab, které schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). „Tato léčiva mohou vyčistit z mozku prakticky všechny plaky,“ tvrdí Istvan Mody z medicíny Kalifornské univerzity Los Angeles. „Přesto pak ale nejsou napraveny škody v neurálních spojích a neuronech.“ I po těchto lécích zůstávají pacienti s poškozenou pamětí.

Vyladění mozkových vln

Mody a jeho spolupracovníci proto obrátili svou pozornost k mozkovým vlnám gama, které podle dřívějšího výzkumu souvisejí s pamětí a kognitivními procesy. U lidí s Alzheimerem jsou tyto mozkové oscilace často potlačené. Badatelé nejprve zkusili mozky pacientů stimulovat z vnějšku, pomocí zvukových, vizuálních nebo transkraniálních signálů. Nemělo to ale kýžený efekt.

Poté se pokusili stimulovat mozkové vlny gama přímo v mozku, pomocí sloučeniny označované jako DDL-920. Tato látka potlačuje aktivitu významného neurotransmiteru GABA, který má velký vliv na centrální nervový systém. GABA totiž mimo jiné tlumí mozkové vlny gama. Závěry výzkumu v těchto dnech zveřejnil vědecký časopis PNAS.

Experimenty na geneticky upravených myších s Alzheimerovou nemocí ukázaly, že se Mody a jeho kolegové tentokrát trefili do černého. Po pouhých dvou týdnech, kdy myši dvakrát denně užívaly dávku léku s potravou, u nich došlo k takovému zlepšení paměti a kognitivních schopností, že se léčené myši vyrovnaly zdravým myším při hledání cesty v bludišti. Vědci zároveň nepozorovali žádné patrné vedlejší účinky. Pokud se tento úspěch podaří zopakovat i u lidí, mohl by vzniknout slibný lék.