Již existující léky umí obnovit vzpomínky ztracené v důsledku spánkové deprivace
Protizánětlivý lék, který se používá například při léčbě chronické obstrukční plicní nemoci, dokáže obnovit paměť poškozenou nedostatkem spánku, přinejmenším u myší.
Hipokampus je párová struktura protáhlého tvaru ve střední části spánkových laloků mozku. Podle toho, co zatím víme, funguje jako v mozku jako knihovník. Z vjemů, s nimiž se mozek setká, vytváří krátkodobé vzpomínky, z nichž pak mohou vzniknout vzpomínky dlouhodobé. Role hipokampu je významná především v prostorové a sociální paměti, tedy při zapamatování cesty do školy či do města a při poznávání známých lidí.
Jak už mnoho lidí zjistilo na vlastní kůži, na funkci hipokampu se často negativně podepisuje nedostatek spánku. Ten, kdo málo spí, mívá určité obtíže s pamětí. Nizozemský neurovědec Robbert Havekes z Univerzity v Groningenu a jeho spolupracovníci přišli na to, že paměť ztracenou kvůli nedostatku spánku je možné obnovit s využitím protizánětlivého léku. Své doposud nepublikované výsledky vědci prezentovali na nedávné konferenci FENS Forum 2024.
Jak obnovit paměť?
Badatelé se zaměřili na tzv. individuální sociální paměť. Ta nám například umožňuje rozlišit známou tvář od neznámé. Experimenty na myších prokázaly, že nedostatek spánku vede u myší, podobně jako u lidí, k narušení tohoto typu paměti. Myši, které toho moc nenaspaly, si nepamatovaly nedávné sociální interakce.
Vědci vycházeli z předpokladu, že se vzpomínky ukládají v neuronech, které procházejí určitými trvalými změnami. Pokud dojde ke ztrátě paměti, mělo by být možné vzpomínku obnovit opětovnou aktivací příslušných neuronů. Havekes proto s kolegy použili optogenetiku, při níž je možné upravené neurony v mozku aktivovat světlem a zjistili, že tímto způsobem lze individuální sociální paměť skutečně obnovit. Vyžaduje to ale u lidí nepoužitelné genetické manipulace. Naštěstí se ukázalo, že stejným způsobem působí na myši specifický protizánětlivý lék roflumilast, který se prodává například pod názvem Daxas, Daliresp nebo Zoryve.
Roflumilast působí jako inhibitor enzymu fosfodiesterázy-4, důležitého v regulaci imunitních buněk a buněk centrální nervové soustavy. Potlačení funkce tohoto enzymu inhibitorem se používá při léčbě celé řady neurodegenerativních, autoimunitních i psychických chorob. V případě roflumilastu to jsou především záněty plic, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) ale i třeba erektilní dysfunkce. Objev nizozemských vědců by mohl přispět k pochopení fungování paměti i k léčbě pacientů, kteří mají s pamětí problémy.
