Novoroční úder pod pás: Severovietnamská ofenziva během svátečního příměří (2)

Američané se dlouho střetávali především s partyzány využívajícími guerillové taktiky. Koncem ledna 1968 však Hanoj spustila frontální ofenzivu, která měla vytlačit protivníka z jihovietnamských měst a vyvolat povstání proti saigonské vládě

21.03.2019 - Miroslav Mašek



Na konci ledna 1968 severovietnamští komunisté udeřili na osm měst v Centrální vrchovině a provinciích podél středního úseku pobřeží. Oddíly o síle praporu napadly kupříkladu Nha Trang a Hoi An, na Quy Nhon udeřily dokonce dvojnásobně větší jednotky.

Předchozí část: Novoroční úder pod pás: Severovietnamská ofenziva během svátečního příměří (1)

Předposledního lednového dne dostali rozkaz zaujmout pohotovost též američtí vojáci. Mnoho mužů však nařízení vzhledem k svátkům nebralo příliš vážně. I přes všechny potíže disponovaly USA v předvečer útoku značnými silami – devíti divizemi o 167 000 vojáků doplněnými menšími jednotkami včetně 11. tankového pluku.

Jižní Vietnam měl ve zbrani deset pěších divizí a po jedné divizi výsadkářů a námořní pěchoty – celkem 427 000 mužů. Zapomenout nemůžeme ani na 6 000 Australanů, 2 400 Thajců, 48 000 Jihokorejců a další spojenecké kontingenty. Severní Vietnam mohl proti těmto silám vrhnout sedm divizí o 50 000 mužů a navíc 60 000 partyzánů.

Saigon v plamenech 

Jedním z hlavních Giapových záměrů se stalo ovládnutí Saigonu, který kromě praporu vojenské policie bránila výhradně jihovietnamská armáda. Nejdůležitější cíle napadlo 35 praporů, dalších 11 udeřilo ve středu metropole. K prvnímu střetu došlo 31. ledna v 1.30 před prezidentským palácem, kdy ženisté odpálili vchod a pokusili se proniknout dovnitř. Pětatřicetičlenný oddíl narazil na rozhodnou obranu prezidentské gardy podpořené dvojicí tanků a po dvou dnech marného boje takřka všichni útočníci padli.

Kolem třetí ráno partyzáni v jihovietnamských uniformách vtrhli i do budovy rozhlasu a pokusili se odvysílat nahrávku, na níž Ho Či Min vyzýval k povstání. Obránci s takovým scénářem počítali a včas přerušili přívod elektřiny, i tak objekt dobyli zpět až za šest hodin. Zvláštní význam v celé ofenzivě Tet měl úder dvacetičlenné skupiny ženistů na americké velvyslanectví a okolní hotely naplněné západními novináři. Útočníkům se podařilo ve 2.47 prorazitdíru do zdi ambasády. Vojenští policisté dva z nich zlikvidovali, v následném boji však oba spolu s další dvojicí policistů a jedním mariňákem zahynuli.

Američanům se nakonec podařilo uzavřít budovu bezpečnostními dveřmi a během několika hodin zbylé příslušníky Vietkongu postřílely vrtulníky podporované námořní pěchotou. Střelba u ambasády zalarmovala novináře, kteří špatně vyhodnotili situaci a odvysílali do světa zprávy, že nepřítel velvyslanectví dobyl. Ačkoliv Westmoreland zprávu dementoval, šířila se dále. Mnoha Američanům posloužila jako důkaz, že jim vojáci lžou a že situace ve Vietnamu je podstatně horší, než Washington tvrdí.

Proti městům

Obránci Saigonu odrazili nepřítele i u hlavního stanu námořnictva, extrémně tvrdé boje se odehrály také u základny Tan Son Nhut, kde se nacházelo americké velitelství. Od pohromy posádku zachránil zásah bitevních vrtulníků, které postřílely 900 komunistů a zbytek zahnaly na útěk. Američané přišli o 23 padlých, Jihovietnamci ztratili 32 mužů. Svědkem další tuhé bitvy se stala základna Bien Hoa a komplex Long Binh nedaleko metropole.

Útočníci postupovali podle pečlivého plánu a se značnou odvahou, ale narazili na narychlo přivolaný mechanizovaný prapor vyzbrojený obrněnými transportéry M113. Zbytek práce vykonaly tanky M48 a kulometčíci, za zabití 1 300 nepřátel ovšem Američané zaplatili ztrátou šesti transportérů. Přes veškeré snahy Severovietnamců ofenziva v okolí Saigonu rychle zkrachovala, neboť obránci úspěšně rozdrobovali úderné oddíly do izolovaných skupinek a jednu po druhé ničili.

Komunistické úspěchy

I tak se přeživším partyzánům podařilo obsadit strategicky významný sportovní areál Phu Tho, který jim ihned začal sloužit coby shromaždiště a prostor, odkud mohli blokovat přísun amerických posil. Komunisté o kótu bojovali velmi urputně a koordinovaný úder obrněnců, vrtulníků a rangers je odsud vyhnal teprve po týdnu. Likvidace posledních skupinek nepřátel v metropoli trvala až do 7. března.

TIP: Ubránili se přesile: Legendární bitva o vietnamské údolí La Drang

Zatímco v Saigonu chtěli útočníci především upoutat pozornost světového tisku a otřást americkým veřejným míněním (což se jim plně podařilo), v ostatních oblastech usilovali o vyvolání masového povstání. Pěchota podporovaná minomety a raketomety udeřila na 36 ze 44 provinčních měst, na pět ze šesti samosprávných měst, na 64 z 242 okresních měst i na pět desítek osad.

Útočníci napadli řadu vojenských objektů včetně letišť, na nichž zničili 58 letadel a dalších 280 poškodili. Častým cílem se stávaly rozhlasové vysílače, odkud komunisté chtěli vysílat výzvy ke svržení vlády. Do části měst se Severovietnamcům podařilo proniknout, avšak z většiny je obránci za 2–3 dny vytlačili. 

Dokončení v neděli 24. března


Další články v sekci