Nově objevená trojice blízkých exoplanet by mohla hostit život

Během pozorování chladné trpasličí hvězdy s označením TRAPPIST-1 (2MASS J23062928-0502285), zaznamenal astronom Michaël Gillon periodický pokles jasnosti, což je obvykle známka, že mezi hvězdou a Zemí opakovaně přechází hned několik objektů. Detailní analýza ukázala, že kolem hvězdy obíhá hned trojice planet s velikostí srovnatelnou se Zemí.

Chladný trpaslík TRAPPIST-1

TRAPPIST-1 je trpasličí hvězda s mimořádně nízkou povrchovou teplotou - je mnohem chladnější a červenější než Slunce a sotva větší než planeta Jupiter. Takové hvězdy se však v Galaxii vyskytují velmi často a existují po dlouhou dobu. Poprvé se však podařilo u takové hvězdy objevit planety. Přestože se hvězda nachází poměrně nedaleko od Slunce, je příliš slabá a červená, aby bylo možné ji pozorovat pouhým okem nebo i vizuálně pomocí velkého amatérského dalekohledu. Na obloze se nachází v souhvězdí Vodnáře.

Emmanuël Jehin, spoluautor práce, vysvětluje: „Náš objev mění pohled na populaci planet v Galaxii a na způsob hledání života ve vesmíru. Až dosud byla existence planet obíhajících kolem těchto mimořádně chladných hvězd čistě teoretickou záležitostí. Nyní ale najednou máme ne jednu osamělou planetu u takto slabé hvězdy, ale celý systém - trojici planetárních těles.“

Michaël Gillon doplňuje význam tohoto pozorování: „Proč se pokoušíme najít Zemi podobné planety kolem těch nejmenších a nejchladnějších hvězd v okolí Slunce? Důvod je jednoduchý: systémy u těchto drobných hvězd jsou jediné, kde můžeme, s pomocí současných technických prostředků, detektovat život na planetách o velikosti Země. Takže pokud chceme najít život někde ve vesmíru, právě tady bychom měli s hledáním začít.“

Trojice exoplanet na hranici obyvatelné zóny

Následná pozorování provedená pomocí větších dalekohledů ukázala, že planety obíhající kolem hvězdy TRAPPIST-1 se svou velikostí podobají Zemi. Dvě z těchto planet obíhají kolem své hvězdy velmi rychle s periodou 1,5 dne a 2,4 dne, třetí planeta má delší periodu oběhu (ta však zatím není dostatečně přesně určena, pohybuje se ale v rozmezí 4,5 až 73 dní). 

„Při takto krátkých periodách oběhu musejí být planety 20 až 100× blíže ke své mateřské hvězdě, než je vzdálena Země od Slunce. Struktura tohoto systému tak svým měřítkem spíše připomíná rodinu měsíců kolem planety Jupiter, než Sluneční soustavu,“ vysvětluje Michaël Gillon.

Přestože vnitřní planety obíhají velmi blízko své trpasličí hvězdy, získávají asi jen 4× (respektive 2×) více energie ve srovnání se Zemí (protože hvězda sama je mnohem slabší než naše Slunce). To znamená, že tyto dvě planety jsou ke své hvězdě blíže, než leží vnitřní okraj obyvatelné zóny v tomto systému. Přesto by se na jejich povrchu mohly v některých oblastech vyskytovat vhodné podmínky pro život. Třetí nejvzdálenější planeta, jejíž dráha zatím není dostatečně přesně známa, pravděpodobně přijímá méně energie než Země. Stále by se však mohla nacházet na vnějším okraji obyvatelné zóny.

„S pomocí obřích dalekohledů, které se dnes staví, včetně teleskopu ESO/E-ELT nebo kosmického teleskopu James Webb Space Telescope, který bude vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 2018, budeme v budoucnu schopni zkoumat složení atmosfér těchto planet a objevit známky vody, případně biologické aktivity. Bude to velký skok v pátrání po životě ve vesmíru,“ dodává spoluautor článku Julien de Wit z MIT.

Nový objev otevírá zcela nový směr pátrání po extrasolárních planetách, jelikož až 15 % hvězd v okolí Slunce jsou chladné trpasličí hvězdy. Zároveň je připomínkou, že hledání exoplanet právě vstupuje do fáze objevování potenciálně obyvatelných těles podobných Zemi.